Čechovice u Velkého Týnce mohly být i lázeňskou obcí
Čechovice jsou v současnosti osadou Velkého Týnce. V minulosti to byla samostatná osada, jejíž historie sahá hluboko do 14. století a dost možná ještě dál.
Osadu najdeme východně od Velkého Týnce na Olomoucku pod skalami Vlčí hůry v údolí říčky Týnečky. Jméno obce pochází z označení obyvatel, tedy těch, kteří mluví česky. Není však ani vyloučeno, že je to pozůstatek vlastního jména zakladatele.
Katastr vesnice není velký, jen asi 327 hektarů vesměs zemědělské půdy, drobných lesíků a chmelnic.
První zmínku o Čechovicích najdeme v zemských deskách olomouckých, kde je uchován zápis se jmény Bolíka a Pešíka z Čechovic. Tehdy obec patrně zčásti patřila olomoucké kapitule. V témže roce se majitelem obce stal Václav z Doloplaz, který obec prodal olomouckému rychtáři Lukáši Salzerovi.
K tomu došlo v roce 1447 a záhy na to se majitelem Čechovic stává Ondřej ze Studnice. Zemané ze Studnice vlastnili obec až do roku 1480, kdy prodali Velkou Bystřici i s okolními obcemi včetně Čechovic pánům ze Zástřizl. Pak už obec patřila do svazku bystřického panství až do konce patrimoniální správy.
V 15. století stával patrně v Čechovicích poplužní dvůr, který byl sídlem vrchnosti, než se přestěhovala na bystřickou tvrz. Obec velmi utrpěla za třicetileté války, kdy zaniklo šest sedláckých usedlostí. V té době tady žilo celkem 17 rodin.
Podle dobových zpráv na přelomu 17. a 18. století neúměrně narostla v obci robotní povinnost, na kterou si obyvatelé stěžovali až u císaře. Nakonec došlo k dohodě a vrchnost robotní zátěž o něco snížila. Ve druhé polovině 18. století byl rozparcelován vrchnostenský dvorec a půda byla přidělena místním obyvatelům.
Ti se stále živili zejména zemědělstvím. Kromě běžných plodin se zde pěstuje také vynikající chmel. Existoval zde i mlýn na říčce Týnečce. Na návsi stával odpradávna také hostinec.
V roce 1837 žilo v obci v 53 domech 353 obyvatel. Do roku 1930 zde už žilo 467 obyvatel. Dnes pro zajímavost se počet zdejších osadníků snížil na necelých 350 žijících 105 domech.
Obec je přifařena do Velkého Týnce. V centru vesnice stojí kaple Narození Panny Marie vysvěcená v roce 1902. Bývala zde také dvojtřídní obecná škola. K pamětihodnostem obce patří také mohutný pomník presidentu T. G. Masarykovi a padlým ve světových válkách, který byl vztyčen už v roce 1919. Pozoruhodné jsou i sochy sv. Anny a sv. Josefa před kaplí, nebo skalní stěna nad obcí, kde občas uvidíme i horolezce.
Na okraji katastru obce pod silnicí do Hostkovic vyvěral v minulosti dnes už zapomenutý minerální pramen nazývaná Prdlavka. Místní lidé páchnoucí vodu využívali k léčbě žaludečních neduhů. Pramen využíval i týnecký farář Klement Černoch, který zde na konci 19. století chtěl vybudovat dokonce malé lázně. Jeho smrt však záměr překazila. Při stavbě silnice nakonec pramen začal vysychat a dnes už po něm nejsou žádné stopy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
