ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ -OLOMOUC
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 6.ČERVNA se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Olomouce.Povíme si příběh pozoruhodné jeskyně na hranici polské Historická památka, hříčka přírody, kamenná vzpomínka na dobu ledovou - všechny tyto přívlastky lze připsat pozoruhodným jeskyním Na Špičáku schovaným v nádherné krajině českého Slezska severně od Jeseníku.
Jeskyně nalezneme přibližně na půl cestě mezi obcemi Písečná a Supíkovice, asi sedm kilometrů severně od okresního města Jeseníku. Stačí odbočit z hlavní silnice vedoucí k hraničnímu přechodu do Polska v Mikulovicích, projet dvěma zákruty cesty, když se návštěvníkem otevře půvabné panorama podhůří Rychlebských hor, kde mezi poli ční zalesněný vrchol 516 metrů vysokého kopce Velkého Špičáku. Přírodní rezervace zde ukrývá nejen jeskyně, ale také půvabné skalní město a prastarou bučinu s mnoha jilmy, které patří k nejstarším v Česku.
Provozní budova jeskyní, zvoucí poutníky k návštěvě již zdaleka, pochází ještě z dob, kdy se v okolí těžil proslulý Supíkovický mramor. Ten je často přirovnáván k mramoru z italské Carrary, z nějž tvořili neproslulejší umělci již v dobách antických. A právě v mramorové čočce ukryté v žule a svorech okolních hor kdysi voda vyhloubila pozoruhodné tunely jeskyní Na Špičáku. Minulý čas je zde na místě, neboť dnes bychom kromě prosakující dešťové vody hledali v jeskyních onu tekutou průvodkyni krasových jevů marně. Vznik jeskyní totiž spadá zejména do období poslední doby ledové, kdy až sem zasahoval skandinávský pevninský ledovec. Tající voda z ledu vnikala do puklin v podzemí a v krystalických vápencích vyhloubila pozoruhodné chodby, jejichž profil připomíná obří srdce. Když voda ustoupila, zůstaly jeskyně v tomto stavu do dnešních dnů.
Když do kraje přišli první obyvatelé, netrvalo dlouho, všimli si i zdejších jeskyní. Odpradávna je využívali jako úkrytu, dobách válečných i při pronásledování úřady či církví. A zanechávali po sobě stopy v podobě kreseb a nápisů na jeskynních stěnách. Nejstarší datovaný nápis pochází z počátku 17. století, některé kresby jsou však možná ještě starší. Vždyť písemně je tato jeskyně doložena již k roku 1430, kdy ji ve své příručce pro hledače zlata popsal Antonius Walle. Považoval ji tehdy za prastaré důlní dílo.
Také v dalších staletích sem přicházeli lidé hledat drahé kovy i útočiště. Naposledy za II. světové války a těsně po ní. Již před téměř 130 lety do jeskyní vstupovali s průvodcem i první turisté. Díky tomu patří k nejstarším zpřístupněným podzemním labyrintům u nás. A turisté sem přicházejí dodnes, mimo jiné i za obyvateli zdejšího podzemí v podobě kolonie netopýrů a vrápenců, kterým se zde mimořádně daří.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
