Dětkovice na Prostějovsku byly osídleny už v pravěku a žili tam prý i diví mužíci
Osady jménem Dětkovice najdeme v Olomouckém kraji hned dvě. Jedna se rozkládá v kopcích Zábřežské vrchoviny na Konicku, ta druhá, o něco větší, je pak položena asi devět kilometrů jižně od Prostějova. Třetí vesnice téhož jména pak leží kousek odsud, nedaleko Vyškova.
Dětkovice na Prostějovsku dostaly stejně jako ostatní obce své pojmenování podle vlastního jména Dětmar. Jeho domácí podoba Dětek bývala v té době poměrně obvyklá. Obec je položena v mělkém údolí vnořeném do svahů předhůří Drahanské vrchoviny.
Celé toto území bylo pro naše předky velmi lákavé. Na katastru Dětkovic potvrzují archeologické nálezy velmi staré osídlení, spadající už do období starší doby kamenné. Další nálezy pak dokládají, že lidé se tu pohybovali ve všech podstatných etapách osídlení zdejšího kraje, od pravěku až doposud.
K vesnici patří ještě samota Plániva, nacházející se těsně pod vrcholem stejnojmenného kopce. Stará pověst říká, že právě v těchto místech žili v dávných dobách zelení diví mužíci. Škádlili prý pocestné, které uměli sešlehat prutem. Jednoho dne prý zabloudili v lese přes půlnoc a už se nedokázali vrátit do svých skalních obydlí na Plánivě.
I díky tomu, že už byl od nadpřirozených bytostí na Plánivě klid, mohl zde být v letech 1750 až 1800 vybudován větrný mlýn holandského typu. Prvním známým mlynářem na něm byl jistý pan Tesařík v roce 1809. Jeho majitelé se střídali až do roku 1938, kdy poslední mlynář před válkou odešel do Ameriky a mlýn zůstal opuštěn. Později byl vyrabován, a když v roce 1954 vichřice odnesla střechu, vypadalo to, že spadne docela. Nakonec se jej ujal jeho dnešní majitel, který jej přestavěl na rekreační chatu. Kruhový tvar mlýna i terasa na někdejší střeše ji dává neobvyklý vzhled dodnes.
Vesnici dodnes obklopují sady
Vrátíme-li se do samotných Dětkovic, jejich historie začíná rokem 1353, kdy zemanka Markéta z Dětkovic prodává svůj dvůr Jindřichovi z Nevojic. To nám prozrazuje, že už v té době byl v Dětkovicích drobný šlechtický statek. O tvrzi se prameny zmiňují až později. Měla stát na místě dnešních domů s čísly popisnými 17, 18, 19, 21 a 90.
Majitelé obce se často střídali. Kromě drobných zemanů a panských rodů, kteří sice obec vlastnili, ale nesídlili v ní, najdeme v dlouhé řadě držitelů Dětkovic také například plumlovskou vrchnost či město Prostějov. Tomu přináleží obec od roku 1542 a tamní měšťané byli pro obec vrchností až do roku 1848.
Dětkovice byly vesnicí zejména zemědělskou. S výjimkou drobných řemesel se tu nikdy nerozvinula žádná průmyslová výroba. Naopak velmi rozvinuté je zdejší ovocnářství a sady dodnes obklopují velkou část obce.
Nejvíce obyvatel měla obec kolem roku 1910, kdy tam v 148 domech žilo 670 lidí. Od té doby počet místních obyvatel klesal až do roku 2000, kdy se podařilo nepříznivý trend otočit a počet občanů začal opět vzrůstat. Obec láká poměrnou blízkostí k Prostějovu i příjemným okolím, kde nechybí lesy i malé vodní plochy.
Na památky jsou Dětkovice poměrně chudé. Asi nejstarší stavbou je malá kaplička sv. Anny postavená v polní trati Padělky. Podle lidové tradice zde kaple stála snad už v 15. století. Současná kaplička, nedávno vkusně opravená, byla postavena v roce 1759 a je památkově chráněná.
Svaté Anně je zasvěcena i větší kaple v centru obce, postavená v roce 1836 a vysvěcená o tři roky později. Také tato je zákonem chráněná. Přímo před kaplí stojí kříž z roku 1891 vztyčený Kateřinou a Františkem Látalovými u příležitosti výročí 25 let trvání jejich manželství. Kromě toho najdeme v obci také sochu sv. Jana Nepomuckého a další kříž při cestě do Určic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
