Do kaple Nejsvětější Trojice nad Maršíkovem mířili poutníci už před 300 lety
Na pouť i za krásnými rozhledy k malebné kapličce se můžeme vypravit z Maršíkova, místní části Velkých Losin na Šumpersku, nejkratší cestou do sousedního údolí řeky Merty mezi Sobotínem a Vernířovicemi. Dá se sem dojet na kole, na běžkách nebo dojít pěšky po turistických značkách od proslulého maršíkovského dřevěného kostelíka.
Vychází odsud dvě značky, modrá a červená, a obě míří přímo na jih, do sedla mezi Kamenitým vrchem a plochou, jihozápadní rozsochou Rudné hory. Právě tady najdeme rozcestí Nad Maršíkovem, a když se odsud poutník vypraví na východ přes pastviny, na nevýrazný vrcholek, čeká jej jeden z nejpozoruhodnějších výhledů na jižní část pohoří Hrubého Jeseníku. Patří k němu jak pohled na údolí řek Desné a Merty, tak i panorama Břidličné hory, Jeleního hřbetu, Velkého Máje a Kamzičníku. Částečně je vidět i Vysoká Hole. Z masivu Keprníku pak nelze přehlédnout Červenou horu a vrcholové skalisko na Vozkovi. Nejblíže se pak do nadoblačných výšin pne obrovská masa Mravenečníku, ale je odsud vidět také masiv Králického Sněžníku a Hrubého lesa.
Na sedle u rozcestníku se cesty větví. Modrá pokračuje přes lom Kožušná, který je významným nalezištěm minerálu zeolitu. Ten kromě jiného představí mineralogická naučná stezka. Z lomu pak cesta vede až do Sobotína. Naopak žlutá trasa odsud vede na vrchol Kamenitého vrchu s výškou 616 metrů nad mořem, odkud je také krásný výhled, a následně cesta klesá do Rapotína.
Po červené turistické značce zamíříme raději směrem dolů, do údolí Merty. Cesta míří k místní části Sobotína jménem Štětínov. Pár desítek metrů pod rozcestím nás zavede k pozoruhodnému poutnímu místu, kapli Nejsvětější Trojice na Fellbergu.
Název Fellberg v překladu znamená „kožichový“ nebo „srstnatý vrch“. Patrně je tím míněna Kožušná, dnes bezejmenný vrchol, jehož původní název nese už jen lom. Mezi zákruty silničky najdeme malou kapličku a za ní zahloubený vydatný pramen. Ačkoliv je kaple už na svahu nad Štětínovem, katastrálně patří do Maršíkova. Toto místo má velmi starou historii.
První zmínky o dřevěné kapli na Fellbergu zasvěcené Nejsvětější Trojici jsou datovány do roku 1717. Proč byla postavena, dnes bohužel nevíme. Na první pohled se zdá, jakoby byly kolem viditelné stopy nějaké těžby, ale ta může být pozdějšího data. Podle dobových legend se prý do původní kaple vlezlo až 100 lidí a byla také hojně navštěvována. Každopádně již v roce 1791 byla na jejím místě maršíkovským rychtářem postavena nová zděná kaple. Podle dobových zpráv však nebyla ochráněna před zloději a vlhkostí, a proto velmi chátrala.
Dnešní kaple pochází z roku 1856
Po zrušení poutního místa za josefínských reforem byl zdejší oltářní obraz přenesen do kostela v Maršíkově, kde jej najdeme dodnes. Zvon z původní kaple byl umístěn na kostele ve Vernířovicích až do dubna 1882, kdy praskl při zvonění poplachu a byl nahrazen novým.
Kaple však nezanikla docela. V roce 1855 rozhodla manželka Alberta Kleina Amálie o jejím stržení a znovupostavení. Nově zbudovaná kaple byla slavnostně vysvěcena a otevřena 24. června roku 1856. Tuto přestavbu připomíná i monogram ve štítu kapličky s písmeny AK. tedy Amálie Klein.
Tradiční poutě ke kapličce probíhaly až do roku 1938, kdy byly údajně zakázány. Po druhé světové válce poutní tradice k nejsvětější Trojici v Maršíkově upadala a poslední se konala v roce 1946. V 60. a 70. letech byla kaplička lehce opravena, ale chátrala bez účelu až do roku 2001, kdy byla obnovena tradice poutí. Rozsáhlé obnovy se celé místo dočkalo v roce 2012 díky Lesům ČR, kterým kaplička i pozemky s pramenem patří. Dnes je to krásné místo k zastavení, modlitbě, ale třeba i osobnímu rozjímání nad krásou a historií zdejšího kraje.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
