Drahanovice bývaly po dlouhá léta centrem samostatného panství, jehož držitelé se často střídali

Z archeologických pramenů víme, že obec byla osídlena už od pravěku. Bezpečně doloženo je zde slovanské pohřebiště z doby 10. století. To dokazuje, že Drahanovice mohou být mnohem starší, než se z písemných pramenů jeví.

Jméno obce patrně vychází z osobního jména zakladatele či prvního držitele, kterým mohl být Drahan, Drahoslav či někdo s kořenem jména v podobě slova Drah. První zmínka o obci se objevuje ve zmínce v Zrcadle Markrabství Moravského Bartoloměje Paprockého z Hlohol, který zde popisuje jakéhosi Přibyslava z Drahanovic jako svědka listiny z roku 1300. Historikové jsou však k tomuto datu skeptičtí, a tak je za první zmínku uváděna listina z roku 1322, kdy je opět Přibyslav z Drahanovic uváděn jako svědek.

12 fotografií

Předpokládejme, že už v této době byly Drahanovice sídlem tohoto velmože, který patrně obýval zdejší tvrz. Ta je spolu s kostelem poprvé přímo zmíněna v roce 1351. V roce 1372 se pak objevuje ještě zpráva o dalším dvorci, který v obci býval a který v té době vlastnil markrabě. Je to doba, kdy se držba Drahanovic dělila mezi jednotlivé vlastníky, kteří se navíc často střídali. Teprve před rokem 1497 se podařilo Jindřichu z Pěnčína scelit všechny rozdrobené majetky v obci, včetně markraběcího dvorce a obec už prodával bratrům z Vrahovic jako jednolitý celek.

V roce 1520 se obec stává majetkem rodu pánů ze Stvolové. To už v obci hospodařilo na 26 selských rodů. Za Jana Drahanovského ze Stvolové došlo k přestavbě zdejší tvrze a dnešní Černá věž získala současnou podobu.

Přestože byl Vratislav Bernard ze Stvolové, tehdejší majitel obce katolík, byl po Bílé Hoře shledán vinným účastí na povstání proti císaři a jeho majetek byl v roce 1625 zkonfiskován. V roce 1634 se novou majitelkou obce stala Karolína de Austria, nemanželská dcera císaře Rudolfa II. Obec byla v té době zčásti zpustošená, škody však nebyly tak drastické jako v okolních vsích. Víme, že v pobělohorské době ve vesnici existovala tvrz, pivovar, palírna a krčma.

Majitelé Drahanovic se opět střídali až do roku 1671, kdy vesnici kupuje majitel velkolosinského panství Přemyslav ze Žerotína. Ani on a ani jeho následníci zde však nepobývali. V roce 1699 se opět mění majitel obce. V té době se už zde nejmenuje ani pivovar, ani palírna, zato však druhý hostinec. Nový majitel František Erasmus z Lackenau držel Drahanovice do roku 1723, kdy je získal Antonín Dominik Winklersberg z Winklersbergu a přičlenil obec ke svému panství Čechy pod Kosířem. Tam už pak vesnice zůstala do konce patrimoniální správy.

Pomník obětem světových válek|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Dá se říci, že v té době byly Drahanovice zemědělskou vesnicí. V roce 1837 bylo v Drahanovicích 77 domů a 462 obyvatel. Už roku 1725 byla obnovena za třicetileté války zaniklá fara, a při ní nově i farní škola. Později byl přestavěn i původně gotický kostel do současné podoby.

V 19. století se začala obec významně proměňovat. Důvodem byla za hraběte Augusta Sylva-Tarouccy výstavba cukrovaru v roce 1861. I ten měnil majitele, nicméně se stal velkou pomocí pro zemědělce z okolí i pro místní obyvatele. Dnes už je cukrovar zrušen. V roce 1883 přijel do obce také první vlak a Drahanovice se stávají moderní vesnicí.

Dnes zde najdeme kromě kostela sv. Jakuba staršího a Černé věže, která je pozůstatkem tvrze, mnoho drobných sakrálních památek. Vynechat nemůžeme ani pomník obětem světové války či bizarně pokroucené Drahanovické lípy.