Ester Kočičková: Uznávají mě, ale nezvou mě!

Už jako malá jezdila s tatínkem a jeho tahací harmonikou na první vystoupení. To si užívala. Tohle ano. Jak ale dnes vzpomíná na rodné Klatovy, jak potom na svoji pozdější dráhu vychovatelky v řeznickém učilišti ale také na „paní učitelku“ Hanu Hegerovou?

Když začnete více pátrat po multitalentované, osobité a upřímné bytosti jménem (tedy jménem uměleckým) Ester Kočičková, téměř vždy zároveň natrefíte na jméno jejího učitele, přesněji guru a inspirátora Jaroslava Duška a téma improvizace. Pohříchu míň se ale novináři Ester ptají na další „pedagogické setkání" se šansoniérkou Hanou Hegerovou. Co jí paní Hegerová poradila, i na to dojde řeč.

Téměř vždy se Ester Kočičkové ale vyptávají také na téma feminismu. Ať už jej chápeme jakkoli, ať už je Ester ikonou feministek u nás, či nikoli, ať už po tom touží, či ne, mlácení zrovna této prázdné slámy jsme se tentokrát záměrně vyhnuli. Konečně když čtete, slyšíte či vidíte rozhovor s Ester Kočičkovou (tedy Renatou Divišovou-Pařezovou-Kozákovou), dojde vám možná, že mnohem více byla vidět a slyšet pár let nazad.

Proč tedy aktuálně sice jezdí se šansony, s improvizačními představeními či s Komiky, s.r.o, ale televize už nevysílají její televizně-rozhlasové talk show? Tak tedy třeba název pořadu a formát Jak to vidí Ester a formát občasných glos aktuálního dění by se nabízel. No a jako to tedy vidí?

autor: Bořek Volný
Spustit audio