Ferdinandov vznikl pro textiláky pozvané hrabětem Harrachem na janovické panství

24. září 2020

Oblast západně od Horního Města patří horopisně k oblasti tzv. Hanušovické nebo též Hraběšické vrchoviny. Hory zde stoupají až do výšky přes 900 metrů. Přesto i zde stávaly vesnice, a to dokonce přímo pod vrcholky některých hor. Z těch co zanikly, patří k nejzajímavějším Ferdinandov, osada, jejíž historie nebyla dlouhá, ale zajímavá, to rozhodně.

Kamenná sfinga nad Ferdinandovem

Ferdinandov dnes najdeme jen na podrobných mapách, kde je toto jméno uváděno jako zaniklá obec nebo jen místní pojmenování lokality. Počátky této osady, která byla založena na janovickém panství, souvisí s rozvojem podnikání za držby této oblasti rodem Harrachů.

Hrabě Ferdinand Bonaventura Harrach získal zdejší panství se zámkem v Janovicích sňatkem s ovdovělou Marií Arnoštkou z Ditrichštejna v roce 1721. Byl to vynikající hospodář, který podporoval zdejší hornictví, ale i zemědělství, a také textilní průmysl. Byl to právě on, kdo v Janovicích založil roku 1746 největší plátenickou manufakturu v Rakousku, která byla v provozu celých 120 let. Pozval sem tkalce a přadláky ze svého šluknovského panství a právě zde začíná historie Ferdinandova. Tyto nové osadníky bylo třeba někam nastěhovat a tak nechal v roce 1755 rozparcelovat vrchnostenskou půdu a přivedl osadníky pod vrchol Kamenné hory.

Zbytky někdejší šachty při cestě ze Stříbrných Hor do Ferdinandova

Osada dostala jméno Ferdinandov. V dobách největšího rozvoje zde bylo dvanáct domů, hostinec a kaple. Bydlelo zde, v roce 1890, 64 obyvatel. Kromě textiláků se tady usadili rovněž horníci, kteří pracovali v nedalekých stříbrných dolech.

Osada se rozkládala kolem cesty mířící z Janovic do Dobřečova. Bohužel, nadmořská výška lokality přesahuje 740 metrů. To vedlo k tomu, že vesnice byla v zimě často odříznuta od světa množstvím sněhu a závějemi. Také zemědělství zde bylo spíše paběrkováním a tak počet obyvatel postupně klesal.

Po roce 1945 byla obec téměř zcela vysídlena a už se jí už nepodařilo zcela dosídlit. Přestože ještě v padesátých letech zde byly tři obydlené domy, osada byla prohlášena za zaniklou a úředně zrušena k roku 1965. Jeden z domů byl následně opuštěn a dnes je z něj pouze ruina, dva však stále stojí.

Pomník Rudolfa Riegera

Kromě toho přežila zánik obce i zdejší kaple zasvěcená památce Navštívení Panny Marie. Byla postavena roku 1839 a vybavena vším potřebným včetně zvonu. Ten mimochodem dnes zvoní jako umíráček v pobočné kapli sv. Anny, která je součástí hornoměstského kostela.

Poté, co se lidé z Ferdinandova vystěhovali, zůstala kaplička napospas vandalům, pastevcům dobytka, kteří ji využívali jako skrýš za špatného počasí, a myslivcům, kteří si z ní udělali posed. Kaple byla posléze v tak ubohém stavu, že jí hrozila demolice. Zachránilo ji její jedinečné umístění v krajině a zájem zdejší rodačky, řeholní sestry františkánky Assumpty, žijící v Opavě. Ta navázala kontakty s rodáky z vesnice žijícími v Německu. S jejich finanční pomocí a díky práci dobrovolníků z Rýmařova, Horního Města, Skal a Stříbrných Hor, byla kaple nazývaná zde též „perla krajiny“ opět zrenovována a v roce 1992 nově posvěcena.

Silnice do Bedřichova pomohla spojit Ferdinandov s okolním světem

Ferdinandov je minulostí, okolní nádherná krajina však má co nabídnout i dnes. Na sever od kaple se tyčí plochý vrchol Kamenné hory a na jeho úbočí je k vidění Kamenná sfinga. V době převažujícího německého osídlení této oblasti byla nazývána Lämmersteine, což bývá překládáno jako Ovčí skála. Není nijak vysoká, ale opravdu připomíná sfingu. Vznikla mrazovým zvětráváním různě odolných partií výrazně břidličnaté ruly. Podobných skalisek, někdy i s krásnými výhledy je v okolí více. U cesty do Stříbrných Hor můžeme vidět zbytky starých dolů. V lese pod bývalou osadou pak množství suťových polí. V jedné ze zatáček silnice do Bedřichova je k vidění i pamětní kámen věnovaný lesnímu radovi Harrachovských velkostatků a současně přednostovi výboru pro okresní silnice Rudolfu Riegerovi, který se zasadil o vybudování této horské silnice.

Spustit audio