Horní Bohdíkov okouzlí turisty výhledy do krajiny i kamennou kaplí z počátku minulého století
Při pokusu přejít hřeben táhnoucí se od svahů Černé stráně až po Bludov na jihu, člověk nemůže minout malebnou vesničku, kterou neznalý místních reálií bude považovat jen za „horní konec“ Žárové. Pamětní deska na zdejší kapli však každému zvídavému poutníku prozradí, že se právě ocitl v Horním Bohdíkově.
Horní Bohdíkov je opravdu s Žárovou spojen stavebně a také historie těchto obcí spolu souvisí už od nejstarších dob. Když se totiž podíváme do dějin Žárové, najdeme v pramenech z roku 1355 osadu s názvem Neudorf, tedy česky Nová Ves. První zápis o obci prozrazuje, že měla dědičného rychtáře, který skládal účty vrchnosti sídlící v Šumperku nebo na Novém Hradu u Hanušovic. Teprve později se osada stala součástí velkolosinského dominia, kde zůstala až do roku 1848.
Nová Ves byla podle dobových pramenů rozložena pod kopcem Žárovcem a velmi brzy se u jejího západního okraje objevuje malá vesnička, která nese název Märzdorf. Češi jí tehdy říkali Německý Bohdíkov podle Českého Bohdíkova, který se rozkládal a dodnes rozkládá jihozápadně odsud v údolí Moravy. Jméno Horní Bohdíkov je novodobé a bylo přijato prakticky až po druhé světové válce, kdy přídomek „německý“ po odsunu původního obyvatelstva ztratil svůj význam.
Lánový rejstřík z roku 1677 prozrazuje, že v Horním Bohdíkově v té době hospodařilo 15 usedlých rodin. Počet obyvatel docela stoupal. V roce 1834 zde bylo 36 domů a v nich žilo 242 osob. Místní lidé se živili zemědělstvím, což nebylo nikdy jednoduché. Katastr Horního Bohdíkova o výměře 350 hektarů se celý rozkládá v nadmořské výšce přesahující 600 metrů a podnebí, které zde panuje, je velmi kruté. Není se tedy co divit, že po skončení vrchnostenského zřízení zejména chudší obyvatelé raději volili stěhování do průmyslových center v údolí.
To platilo i pro dosídlence, kteří sem přišli po druhé světové válce, a tak dnes zde najdeme jen velmi málo trvale obydlených domů a většina objektů slouží k rekreaci. I proto je dnes Horní Bohdíkov, stejně jako Žárová, součástí Velkých Losin.
Po červené až na Přemyslovské sedlo nebo třeba do Hanušovic
Jestli existuje ně, kvůli čemu by každý pravověrný tulák podhůřím Jeseníků měl do Horního Bohdíkova určitě zavítat, tak je to bezesporu čarokrásná krajina. Horské louky a pastviny s výhledy, které berou dech, jsou zde doslova na každém kroku. To si uvědomovali i vytyčovatelé turistických tras, a tak tudy prochází červená značka, která vede do Pekařova a dále až na Tři kameny a Přemyslovské sedlo.
Na druhou stranu míří přes Potůčník do Hanušovic. Zde se člověk dostane i na rozcestí žlutě značené trasy, která může přivést turistu nejen ke kapli sv. Anny v lese pod Potůčníkem, ale také do další bývalé osady Žárové jménem Prameny (dříve Štolnava). Dále pak vede krajem dalekých výhledů na Králický Sněžník i Jeseníky přes Rejchartice a Městské skály až do Šumperka.
Přímo v Horním Bohdíkově můžete obdivovat krásnou stavbu. Je jí kamenná kaple, která trošku připomíná kapličku na Ramzové. Je zasvěcená sv. Anně a stojí na místě starší dřevěné kaple, která zde údajně stála již v roce 1740. Ta prý byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Jistě víme, že stará kaple v Horním Bohdíkově stála ještě v roce 1891, měla šindelovou střechu oltář a zvon. Na počátku 20. století však už byla ve velmi špatném stavu, a tak se místní rozhodli pro stavbu nového duchovního stánku.
Základní kámen této novogotické kamenné stavby byl položen v roce 1927 a vysvěcena byla 1. července 1929. Pamětní deska na ní připomíná původní obyvatele, které osud zavál na válečná bojiště i do dalekých krajů. I tato historie je nedílnou součástí zdejšího kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
