Hrabenov má tajemnou historii i krásné okolí s kostelíčkem, rozhlednou a skalami
Hrabenov je středně velkou vesnicí s poměrně hustou zástavbou stoupající od břehů řeky Moravy proti proudu Hrabenovského potoka až do kopců Hanušovické vrchoviny. Nejvyšší bod obce leží na vrcholu kopce Háj se známou rozhlednou, čímž katastr vesnice přesahuje nadmořskou výšku 631 metrů.
Hrabenov je obcí s poměrně tajemnou historií. Jméno vesnice je historiky vysvětlováno jako pozůstatek kolonizační činnosti držitele hradu Úsova Hrabiše ze Švábenic, který zde žil ve druhé polovině 13. století. Jenže další obce s jeho jménem spojované, jako je Hrabová či Hrabišín, leží v okruhu někdejšího úsovského dominia. Hrabenov je však položen mimo tuto oblast a kolonizace kraje zde byla řízena spíše z Bludova. Také první historická zmínka o obci pochází až z roku 1480, kdy byl majitelem Hrabenova zábřežský feudál Jiřík starší Tunkl. Nezdá se moc pravděpodobné, že by zde existovala vesnice už od 13. století, která by unikla listinnému zápisu, byť zcela vyloučeno to není.
Kolonizace tohoto kraje však byla slovanská. Obyvatelé Hrabenova používali češtinu jako svůj hlavní jazyk a udržovali tak tuto část Pomoraví českou i přes germanizační snahy okolí. Ještě na počátku 20. století zde žilo pouze 15 obyvatel s německou národností.
V 16. století byl Hrabenov společně s nedalekým Bohdíkovem samostatným statkem, který držel Tobiáš Prokop z Velenic a později Odkolkové z Oujezdce. Odkolkové byli aktivními účastníky stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře jim byl majetek zkonfiskován a přidělen ke statkům knížete Lichtenštějna se sídlem v sousední Rudě nad Moravou. Lichtenštějnům obec zůstala až do konce patrimoniální správy a díky mnoha průmyslovým podnikům byla návaznost na Rudu také v pozdějších letech značná. Rozvoji obce však pomáhala i blízkost Šumperka, takže na počátku 20. století žilo v Hrabenově 1508 obyvatel. To také vysvětluje hustou zástavbu obce, která pro zdejší kraj není příliš typická.
I v samotném Hrabenově se postupně rozvíjel menší průmysl. Byla zde brusírna dřeva, cihelna a octárna. Od roku 1820 měla obec vlastní školu. Kaple v obci je zasvěcená sv. Josefu a byla postavena na konci 18. století. Původně byla obec přifařena do Bludova, později připadla k farnosti v Rudě.
Na kopci nad vesnicí prý kdysi stával hrad
Stará legenda říká, že poutní kostel Božího těla na hranicích hrabenovského a bludovského katastru měl původně patřit do Hrabenova. Tomu by odpovídalo i zvláštní vykousnutí pozemku kolem chrámu z jinak rovné hranice mezi oběma územími. Kosteléček, jak se zde chrámu říká, byl postaven někdy před rokem 1567, kdy je poprvé zmíněn v listinách. Údajně stojí na místě, kde divoké včely vybudovaly kolem hostie voskovou monstranci. Bludovští prý naléhali, ať jim kostelíček hrabenovští sousedé prodají a ti nakonec svolili. Podle legendy prý však utržené peníze propili, za což se jim Bludované dodnes smějí.
Staré legendy popisují i panské sídlo, které mělo v podobě hrádku stát na kopci Klapuše nad vesnicí. Rytíř Klapka, který zdejší hrad obýval, prý nepřál lásce své dcery k chudému rytíři a jejího milého nedaleko skály na vrcholu Klapuše zastřelil. Nešťastnou dceru pak nechal zaklít do jedné ze zdejších skal, kde prý čeká na vysvobození dodnes. Historik Jan Březina je však k existenci opevněného sídla na kopci poměrně skeptický a jeho stopy bychom tu dnes hledali marně.
Hrabenov má velmi malebné okolí. Výlety ke Kosteléčku, na vrch Háj či na úbočí Lováku jsou sice kopcovité, nicméně nabízejí překrásné výhledy do údolí Moravy i do okolního kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
