Hranický kras bude tři roky pod drobnohledem vědců. Ve výzkumu se budou zajímat třeba o tamní půdu a vodu
Krajina v celku a krajina v detailu. To je název nového projektu týmu vědců brněnské Mendelovy univerzity. Následující tři roky se budou u Teplic nad Bečvou na Přerovsku zabývat výzkumem Hranického krasu. Jeho součástí je i nejhlubší sladkovodní propast světa.
S Milanem Geršlem, jedním z členů výzkumného týmu, stojíme na dně suché části Hranické propasti. „V týmu máme odborníky z různých oborů. Především tam máme krajinné architekty, specialisty na utváření krajiny, pedology, geology a hydrogeology.“ Ti si sem přišli pro vzorky vody, které jim v různých hloubkách odebral speleolog Martin Strnad. „Brali jsme to ze třiceti a čtyřiceti metrů takzvané teplé vývěry. Každý ten vzorek je trošičku jiný,“ popisuje speleolog.
Vědci samostatně Hranický kras zkoumají už více než 60 let, tento projekt je ale komplexní. „Bez nadsázky a přehánění je toto první komplexní výzkum, kde se nerozdělují jednotlivé lokality. To znamená propast, povrch, podzemí. Snažíme se na to nazírat s velikým nadhledem,“ připomíná Milan Geršl, který je přesvědčený, že v Hranickém krasu na ně čekají zajímavé objevy.
„Pohybujeme se v hydrotermálním krasu. Jeskyně tady vznikají odspoda nahoru, to znamená z hlubin směrem na povrch. Takže o nich nemusíme ani vědět. Nacházíme je buď náhodou, nebo za pomocí sofistikovaných metod, jako je třeba hydrochemie nebo geofyzika,“ uvedl vedoucí týmu Josef Sedláček.
Vědci předpokládají že některé své výzkumy v budoucnu půjde využít i v jiných krasových oblastech.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí