Kaple v lipkách v Rýmařově je perlou baroka nejen ve městě, ale v celém kraji
Málokdo by hledal perlu severomoravského baroka právě v Rýmařově. A přesto, stranou od městského centra tam najdeme klenot mezi sakrálními stavbami – kapli zasvěcenou Navštívení Panny Marie.
Kdo by podle názvu Kaple v lipkách hledal skrovnou kapličku někde v parku, byl by hodně překvapen. Jen kousek nad hlavní silnicí se v Rýmařově tyčí pozoruhodná stavba s elipsovitým půdorysem, která i přes nedostatky v údržbě rozhodně zaujme všechny milovníky baroka. Proč byla kaple postavena právě zde, na okraji města je trošku záhadou. Víme, že už před její výstavbou zde stávala nějaká sakrální stavba a u ní snad i poustevna, ale bližší podrobnosti o ní nejsou známé.
Díky podpoře Marie Ernestíny Ditrichštejnové se místní na počátku 18. století usnesli vystavět zde novou, reprezentativní stavbu. Základní kámen byl položen ke konci roku 1710. Autorem podoby kaple byl rýmařovský stavitel Friedrich Höβler, který ji patrně se svou hutí i budoval. K výzdobě interiéru pozval tehdy jednoho z nejlepších barokních malířů Ferdinanda Nabotha z Olomouce. Na pomoc si přivzal svého tovaryše, rodáka z nedalekých Janovic, Jana Kryštofa Handkeho. Tento, pozdější král barokní malby střední Moravy nakonec po smrti svého mistra v roce 1714 celou výzdobu převzal.
Fresková výzdoba kaple ilustruje latinskou verzi modlitby Zdrávas královno. Doplňují ji oválné medailony světců, kteří ochraňují proti moru a živelným pohromám. Přímo nad vchodem je rozměrná freska, která je jedinou samostatnou Handkeho nástropní prací. Monumentálního obraz hlavního oltáře, který doplňují plastiky zemských světců, je rovněž jeho dílem.
Hotová stavba dodnes udivuje hned z několika důvodů. Určitě architektonickým řešením, na tu dobu velmi nezvyklým, stejně jako umístěním v prostoru na kraji města daleko od centra uprostřed později dorostlého parku. Ten sloužil, i jako hřbitov. Kolem kaple jsou tak například pohřbeny oběti poslední morové rány z roku 1715, kdy byla kaple vysvěcena. Bohatou vnitřní výzdobu doplňuje mobiliář, který byl později doplňován. Například pěti zčásti barokními bočními oltáři a vysoce kvalitní kazatelnou. Kaple měla totiž bohaté příznivce i po svém dokončení. Svědčí o tom alianční znak hraběte Aloise Harracha a jeho manželky Marie Arnoštky z Gallasu, která sem byl umístěn v roce 1721.
Kaple od počátku sloužila jako poutní místo. Snad tím navazovala na starší tradici. Přestože by mohla být nazývána kostelem, ve všech dokladech se popisuje jako kaple. Snad proto, že Rýmařov už jeden starší a větší kostel měl.
Snad nad tímto místem opravdu držely ochrannou ruku vyšší síly. Během celé existence kapli totiž ohrozil jen jediný požár a to až v roce 1883. I ten nakonec zasáhl jen šindelovou střechu a zničil starší cibulovou barokní zvoničku. A tak se zejména vnitřní podoba kaple dochovala bez poskvrny. Svou zásluhu na tom mám i pozdější olomoucký arcibiskup, rýmařovský farář ThDr. František Vaňák, který kapli věnoval péči a přesvědčil místní obyvatele o její výjimečnosti.
Kolem, v parčíku na který se hřbitov proměnil, najdeme kromě kaple i další pozoruhodné sakrální stavby. Například pozdně barokní sochu Panny Marie Vítězné a rustikální sousoší Ukřižování a další. U vstupu je i pomník obětem I. světové války a i samotný park je místem, kde se dá příjemně procházet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
