Kdysi Klepáčov obývali dřevaři a horníci, dnes tam najdete hlavně lyžaře a turisty
Hlavní silnice už dnes naštěstí vede mimo Klepáčov, onu malebnou vesničku v horském údolí pod sedlem Skřítek, takže je tady klid i přes poměrně značný počet turistů. V současnosti je to místo zasvěcené hlavně lyžování – sjezdovému i běžkám, kdysi zde ale lidé museli tvrdě bojovat s drsnou horskou přírodou o přežití.
Kdysi se Klepáčov nazýval německy Kleppel. Podle jazykovědců nás toto jméno odkazuje na staroněmecké slovo Klepp, které znamenalo něco jako předhůří či horský výběžek. Když se podíváme na ostroh vrcholu Pecný a Ztracených kamenů, můžeme tomuto vysvětlení názvu v pohodě věřit.
Úzké údolí, ve kterém se vesnice nachází, od sebe navíc odděluje dvě pohoří – Jeseníky a Hraběšickou vrchovinu, takže ty horské výběžky jsou vlastně dva.
Už počátky vesnice souvisejí s potřebou vyrvat přírodě zatím těžko dostupné bohatství dřeva ukryté ve vyšších polohách hor. V roce 1594 je tak Klepáčov poprvé zmíněn jako osada horníků a dřevorubců. Lesy dodávaly dřevo, nedaleké doly železnou rudu, která se zpracovávala hamrech losinského panství. Místní lidé dřevo těžili v rámci robotních povinností.
Po oddělení panství v Loučné nad Desnou od velkolosinského dominia se Klepáčov stává vesnicí s nejmenším katastrem tohoto správního celku. Systém obživy se příliš nezměnil, zemědělství, práce v lesích a těžba rud. V roce 1791 je ve vesnici uváděn mlýn, ale za průmyslem se chodilo až do Sobotína – už od počátku 19. století.
Postavení obce hodně změnila výstavba císařské silnice v letech 1839 – 1842. Tehdy kromě obchodníků začínají do vesnice přijíždět také první turisté. Ti vyhledávali také zájezdní hostinec „U horského skřítka“ na sedle Skřítek. To však už do katastru vesnice nepatří, je součástí Rudoltic.
Obec zachránil turistický ruch
V samotném Klepáčově měli od roku 1881 atrakci v podobě jedné z prvních meteorologických stanic. Tehdy v obci žilo v 70 domech 351 obyvatel. To se ovšem mělo brzy změnit. Přišla druhá světová válka a po ní byla většina zdejších obyvatel vystěhována. Noví dosídlenci obsadili necelou polovinu domů a žilo jich tu jen kolem padesáti.
Osadu tak zachránil turistický ruch. Začala zde vznikat rekreační zařízení i soukromé chaty. Přibyla i sjezdovka, která je dnes základem malého skiareálu a množství značených turistických cest. Jen počet stálých obyvatel ubýval a kolem roku 2000 jich zde žilo jen šest. Dnes už se naštěstí jejich počet opět trošku zvedá.
Z památek nemůžeme pominout unikátní dřevěný kostelík sv. Jana Nepomuckého. Byl postaven v roce 1783 z popudu místního rychtáře Antona Langera za výrazné podpory vrchnosti. Kostel byl na počátku devadesátých let opraven a dnes je ozdobou vesnice. Opraven byl také poměrně nedávno i pomník padlých, který stojí rovněž u kostela.
V okolí obce je mnoho pozoruhodných míst. Skalní bradla zde vystupují z lesní půdy, bohaté paseky jsou v létě jako koberce a hluboké lesy ukrývají stopy dávných šachet na železnou rudu. Turisté zde jsou, ale není jich tolik, aby se nedal v okolí Klepáčova najít kousek samoty a nedotčené přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
