Klášter v Třebařově založil Boreš z Rýzmburka jako své mauzoleum. Pak ho popravili

Původně slovanská vesnice Třebařov je poprvé zmiňována v roce 1267. Už tehdy patřila do dominia předního velmože své doby Borše z Rýzmburka, kterému v roce 1250 udělil král Václav I. v léno právě rozsáhlý majetek kolem Moravské Třebové. Boreš ve své osídlovací činnosti myslel i na svůj poslední odpočinek a snad právě proto vydal ve zmiňovaném roce 1267 listinu, kterou zakládá klášter, do nějž záhy povolal dvanáct mnichů řádu sv. Augustina.

Jako každý klášter měl i tento u svého založení legendu. Podle ní byl Boreš jednou v okolí Třebařova na lovu a spadl z koně. Zranění bylo těžké a právě tehdy prý šlechtic slíbil, že když se uzdraví, nechá na místě svého pádu postavit klášter. Tak se opravdu stalo a klášter dostal jméno Koruna Panny Marie.

Klášterní kostel napovídá, že zde mnoho mnichů nepobývalo|foto: Miroslav Kobza

Založení už ve 13. století dělá z kláštera v Třebařově nejstarší fundací řádu augustiniánů eremitů na Moravě. Zda v klášteře Boreš z Rýzburka nakonec spočinul, není jisté. Podle některých pramenů byl v roce 1277 popraven, podle jiných vyhnán ze země. Klášter se stal kulturním a duchovním centrem nově kolonizovaného kraje, a proto byl hojně obdarováván nejen svým zakladatelem ale i jeho nástupci. V roce 1260 se Boreš zúčastnil bitvy u Kressenbrunnu, kde velel zálohám a v níž Češi porazili uherské vojsko. V bitvě údajně získal vzácnou relikvii, prst Jana Křtitele, který prý byl také v klášterním pokladu.

Útěk do Brna

Výsady kláštera potvrdil v roce 1364 i český král Karel IV. a později také jeho syn Václav IV. Přesto za husitských válek neochránila konvent ani poloha na kopci obklopeném řekou. Konvent byl pobořen a mniši se uchýlili do augustiniánského kláštera v Jevíčku a o něco později do Brna. Po jejich návratu byl klášter přestavěn v gotickém stylu. Právě z té doby pochází i dodnes dochovaná loď konventního kostela, v jejichž zdech jsou patrné zbytky ostění a dalších gotických prvků.

Dochovala se část lodi konventního kostela|foto: Miroslav Kobza

Vzdělanost kláštera zasahovala nejen do oblasti Moravskotřebovska, ale i na Lanškrounsko a Zábřežsko, kde se dochovaly četné záznamy o stycích zdejšího duchovenstva a šlechty s mnichy.

Bohužel doba nebyla rozvoji kláštera příliš nakloněná. Do brněnského kláštera sv. Tomáše se řeholníci z Koruny Mariiny během 15. a 16. století uchýlili ještě několikrát, až klášter někdy kolem roku 1550 opustili definitivně. Důvodem byla i reformace, kdy zdejší panství bylo ve správě protestantské vrchnosti. Poutní odkaz Koruny převzal nedaleký Rychnov a nový klášter byl časem též vystavěn v Moravské Třebové.

Fragmenty gotických prvků jsou dodnes patrné na stěnách kláštera|foto: Miroslav Kobza

Klášterní budovy chátraly. Na starších domech v okolí je dodnes vidět, že část materiálu k jejich stavbě pochází patrně z klášterních budov. Kromě kostelních zdí se dochovala už jen balkonová zvonice. Těsně vedle trosek konventního kostela se na jihovýchodě nachází plocha, která nebyla zemědělsky obdělávána a bývala ještě před nedávnem hustě pokryta stavební sutí a keramickým materiálem. Z toho lze usuzovat, že se v těchto místech nacházely další, zřejmě obytné budovy konventu. Ostroh je ukončen skalnatým srázem spadajícím příkře k Moravské Sázavě a na jeho okraji se rýsuje malá terénní hrana, snad zbytek opevnění kláštera.