Komunální volby 2022 – speciál z Prostějova
V letošním roce kandiduje v Prostějově 10 politických subjektů. Je to o tři méně, než v roce 2018, kdy se o hlasy voličů ucházelo 13 subjektů.
Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky.
- Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
- Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
- Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
- V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.
Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.
Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.
Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Prostějově:
- ANO 2011
- Česká pirátská strana
- Česká strana sociálně demokratická
- Levicoví občané Prostějova a KSČM
- NA ROVINU! (STAN, TOP 09, ZELENÍ)
- Občanská demokratická strana spolu s nezávislými osobnostmi města Prostějova
- Pévéčko
- Spojenci pro Prostějov
- Svoboda a přímá demokracie (SPD)
- Zvířata potřebují pomoc, sami si nepomohou ― sdružení DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK
ANO 2011
Odpovídá lídr František Jura.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
Jsem přesvědčen, že Prostějov je ve skutečnosti zeleným městem. Že může být zeleně vždy ještě více, je samozřejmé. V tomto směru je nejdůležitějším projektem plán jižního prstence, tedy zeleného pásu, který vytvoří v této části města přirozenou zelenou bariéru. V poslední době jsme udělali několik významných kroků pro vybudování jižního prstence v majetkoprávních vztazích a nakoupili důležité pozemky. Pokud jde o prostředí v samotném městě, přibývá nám krásných květinových záhonů. V případě nutného kácení stromů například z důvodů oprav vodovodu je operativně nahrazujeme novými. Připravujeme i další projekty šetrné k životnímu prostředí, chceme využívat dešťovou vodu, budovat zelené střechy a zelené stěny. Nevedou nás k tomu jenom ohledy k životnímu prostředí, ale i funkčnost těchto systémů včetně vytváření příznivého mikroklima a ochrany budou před přehříváním. Přesně takový bude náš nový dopravní terminál Újezd, který připravujeme s ohledem na takzvanou modrozelenou infrastrukturu.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
Současné vedení města přistoupilo k celé věci koncepčně a s rozvahou. Kasco je pořád zásadní prioritou. Ovšem nejdříve nás zabrzdil covid a když už to vypadalo, že se budeme moci pustit do stavby, vylétly prudce vzhůru ceny stavebnin. To nás přesvědčilo o nutnosti jiného postupu. První směr oprav nenabízel opravdu multifunkční objekt a kvůli nárůstu cen postrádal smysl. Nyní máme hotovou studii proveditelnosti a vizualizaci a budeme zadávat vypracování konkrétního projektu. Půjdeme cestou kompletní rekonstrukce objektu na multifunkční dům. Umíme si představit skloubení společenské role objektu s obchodní pasáží a dokonce i s určitou formou bydlení. Navíc se otevírá možnost získat dotaci z Národního plánu obnovy. Výzva byla vyhlášeno teprve nedávno a my na ni okamžitě reagujeme. Město by mohlo čerpat dotaci hodně přes sto milionů korun. To by nám výrazně pomohlo. Souběžně nezapomínáme ani na další plochy v jižní části centra města, která už léta neplní svůj účel a říkají si o obnovu.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Chceme spojit výstavbu nového bazénu se vznikem wellness zařízení, které by sloužilo skutečně všem našim občanům, a také menšího výukového bazénu pro děti. Ke spokojenosti všech příznivců plavání i k výuce těch nejmenších je adekvátní bazén o rozměrech 25 metrů x 8 drah. Nejde přitom jen o samotné náklady na vybudování takového bazénu (rozdíl mezi 50 m a 25 m je asi 200 milionů korun), důležité jsou také peníze vynakládané na jeho provoz (ročně rozdíl cca 10 milionů). Větší vodní plocha by logicky znamenala daleko větší každoroční náklady a provoz se pochopitelně ze vstupného nedá zcela financovat. O to větší důraz klademe na potřebu saunového světa a dalších moderních součástí nové stavby. Městské lázně jsou svou saunou vyhlášené a navštěvuje je za tímto účelem značné množství našich občanů. Chceme jim nabídnout kvalitu, kterou si zaslouží. K tomu by se měly přidat další služby, aby lidé měli možnost si v takovém zařízení skutečně odpočinout, zrelaxovat a nabrat nové síly.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Mladá generace včetně kvalifikovaných pracovníků, ale také živnostníků a podnikatelů, potřebuje mít kde bydlet a být spokojena s úrovní služeb. V průběhu uplynulých tří let bylo kolaudováno přes 300 bytových jednotek, což je velmi slušné. Samozřejmě je nutné nabídnout mladým lidem další příležitosti k bydlení. Roli radnice vidím ve spolupráci s developery. Můžeme pomoci v nabídce pozemků, jejich zařazení v územním plánu a v jejich zasíťování včetně dopravního napojení. K tomu potřebujeme odvážné zastupitelstvo, které se nebude bát udělat první krok, i kdyby měl být nepopulární. Kromě bydlení pak bude důležité, aby lidé věřili v dostatečnou nabídku v oblasti zdravotnictví, školství, kultury a sportu. Myslím, že řadu z těchto podmínek splňujeme. Proto k nim ještě přidáme podporu učňovského školství, protože bez dobrých řemeslníků nemohou být dobré služby. A hodláme také podporovat naše mladé spoluobčany, kteří se rozhodnou studovat na vysokých školách. Věřím, že se to městu vyplatí.
Česká pirátská strana
Odpovídá lídr Jan Mochťák.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
Zeleň zlepšuje kvalitu vzduchu, snižuje tvorbu smogu, zachycuje prach, odstiňuje sluneční záření, snižuje hluk, a navíc zkrášluje prostor. Přitom se musíme v Prostějově vypořádat s úzkými ulicemi či inženýrskými sítěmi. Zvládnutou rekonstrukcí prostoru kolem KASC, můžeme vybudovat v centru města tolik potřebný zelený ostrov. Za každý pokácený strom vysadíme 3 nové. Zaměříme se na úpravu a rozšiřování zeleně v blízkosti domů. Rádi bychom více využívali vertikálních zahrad. Celoplošně porostlé samostatně stojící zdi (např. protihlukové zdi, hrazení), tak ozeleněné fasády domů. Po nich se mohou rostliny plazit směrem od země, či je mohou plošně tvořit speciální závlahové květináče. Rádi bychom otevřeli otázku podpory včelařství v Prostějově či rozvoj komunitního městského zahradničení. Specifickou oblast představuje lesopark Hloučela. Kolem lesoparku by mělo vzniknout ochranné pásmo, kde nebude moci být realizována bytová výstavba. Další rozvoj pak budeme diskutovat s občany i odborníky.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
Prostějov má kvalitní vítězný návrh řešení jižní části centra města a my pokládáme za samozřejmé, že město bude jeho výsledky a návrhy respektovat. My musíme vědět, co chceme. A je na architektech a urbanistech, aby vymysleli, jak toho dosáhnout. A to se netýká jen KASC, ale i parkování v centru města a vůbec celého jeho oživení. Těsné propojení proměny celé části města za kostelem, tedy bytové výstavby, městské tržnice a parkování u sodovkárny, by sebou mohlo přinést výrazné oživení prostoru. Rekonstrukce KASC musí zajistit celoroční a pestré využití objektu. Budeme prosazovat takové opravy, které nabídnou větší flexibilitu využití celého prostoru od velkých společenských akcí až po menší setkání. Zaměřím se na energetickou náročnost budovy s cílem zvýšení vlastní soběstačnosti. Podpoříme maximální využití dotačních zdrojů Evropské unie, abychom co nejvíce snížily náklady. Centrum města musí být místem, kde se lidé setkávají a my si nemůžeme dovolit přijít o podobný objekt.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Na úvod je nutné připomenout, že stávající plavecký bazén v Městských lázních má předpokládanou životnost jen 8–10 let bez zásadní investice. V případě jeho neuzavření by si Městské lázně vyžádaly v budoucnu rekonstrukci ve výši cca 100–130 mil. Kč, a to při stálé předpokládané ztrátě cca 5 mil. Kč ročně. Zastáváme názor, že město potřebuje větší plavecký sportovní areál, který bude propojen s Aquaparkem Koupelky a dalšími sportovišti. Naším cílem je budovat soustředěné sportoviště, kde si na své přijdou plavci, atleti či kolektivní odvětví sportu. Jsme přesvědčeni, že plavecký stadion musí disponovat bazénem 50 x 25 m s možností dělení na více plaveckých bazénů (25 x 25 m), zázemím pro relaxaci (saunový svět) či vhodným vyžitím pro děti (skluzavky, brouzadliště). Při financování celé stavby bychom využili nabídky národních i evropských dotačních titulů. Rodiče, děti, senioři nepotřebují rozšíření fotbalového stadionu. Potřebujeme adekvátní plavecký bazén a okolní sportovní areál.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Nakopneme bytový fond – tak důležitý v době zdražování bydlení. Zrevidujeme stav městských bytů. Začneme konečně stavět! Nastavíme jasná pravidla pro soukromé realitní investory.
Mladé rodiny zde tak budou chtít zůstávat a budou mít kde bydlet. Nejen pro ně zařídíme dostupnost všech důležitých služeb, které tvoří to základní, co člověk potřebuje – občanskou vybavenost, podporu sportu či kultury. Dobré spojení při dojíždění za prací, zábavou nebo školou. Musíme udělat vše proto, aby se do Prostějova dostaly firmy, které nabízejí více pozic pro vysokoškoláky. Otevřeme diskusi k působení VŠ v Prostějově. A především začneme s mladými lidmi komunikovat, abychom věděli jak je můžeme podpořit. Musíme nabídnout svěží město plné inovací. Těžko udržíme v Prostějově mladé, když hlavní hvězdou kulturního léta je Michal David, na odprodaných městských pozemcích získáte nový byt za 8 mil Kč, čestným hostem výročí 100 let gymnázia je Tomio Okamura, když jsou v MŠ a ZŠ aplikovány chemické postřiky bez …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.
Česká strana sociálně demokratická
Odpovídá druhý na kandidátní listině Bedřich Grulich.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
Zeleně není nikdy dost. Ale není pravda, že město má nedostatek zelených ploch. Navíc dochází k jejich průběžnému rozšiřování. Ve městě je několik parků, u jižního obchvatu se vybudoval nový, dosazuje se zeleň uvnitř města, vykupují se pozemky na zelený prstenec kolem Prostějova. Změna klimatu vytváří z problematiky zeleně prioritu. Velmi citlivá je otázka dalšího rozvoje lokality biokoridor Hloučela. Rozvoj této oblasti by měl být dlouhodobě kompromisem mezi potřebami rozvoje bydlení a životního prostředí. Musíme chránit přírodu. Ovšem musíme vnímat i potřeby občanů na bydlení. A to i občanů, kteří v této lokalitě již bydlí. Tuto zásadu následně zapracovat do strategie rozvoje této oblasti a poté vtělit do územního plánu.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
Rozhodně v Kulturním a společenském centru zachovat velký sál se zázemím. Neboť poskytuje možnosti konání větších kulturních akcí a plesů. Vzhledem k jeho malé vytíženosti by nebylo vhodné i vzhledem k dnešní ekonomické situaci, investovat do opravy Kulturního a společenského centra výrazné finanční částky. Je potřeba provést finančně úspornou rekonstrukci, modernizaci interiérů, sociálního zázemí, výměnu technických zařízení a ponechat původní členění. Zapracovat nízkonákladový systém vytápění a celkovou energetickou transformaci budovy.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Městské lázně jsou opravdu na hranici životnosti a bude nezbytně nutné pokročit v přípravě vybudování nového areálu. Ten by ovšem měl být zaměřený primárně na nabídku pro širokou veřejnost. Při současných a budoucích nákladech na energie není reálné uvažovat o megakomplexu s 50 metrovým plaveckým bazénem. Tento počin by město dramaticky zatížil nejen investičně, ale i vysokými provozními náklady. Nové centrum by mělo obsahovat atrakce pro rodiny s dětmi, relaxační zónu pro všechny věkové kategorie, včetně seniorů, kteří v současné době nemají možnosti využití takového zázemí. Relaxační část by měla být doplněná 25 metrovým bazénem s 8 až 10 drahami. Pouze takové uspořádání zajistí potřebnou návštěvnost a sníží nutnost dofinancování z veřejných prostředků.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Je to komplex opatření. V první řadě se jedná o podporu školství. Zejména technických oborů. Kvalifikovaná pracovní síla se musí nejdříve vychovat a následně udržet. K udržení zintenzivnit komunikaci s místními firmami. Rada města Prostějova realizuje některá svoje jednání na půdě místních firem. V této aktivitě rozhodně pokračovat. Ještě prohloubit nabídku podniků na stipendia pro absolventy škol a garantovat jim růst a stabilitu. Podpořit výstavbu bytů v režii podnikatelských subjektů s cílem udržení mladé generace ve městě.
V Prostějově je celá řada firem, na jejichž příkladu je vidět, že investovat a podnikat se zde vyplatí. Jsou to firmy s vysoce kvalifikovanými pracovníky a vlastním výzkumem a vývojem. Prostějov se dlouhodobě umísťuje na předních pozicích v soutěži Město pro byznys.
Získání pozemku v průmyslových zónách podmínit předložením a následně vymahatelným dodržením podnikatelského záměru investora generujícího produkci s vysokou přidanou hodnotou a tudíž potřebou kvalifikované …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.
Levicoví občané Prostějova a KSČM
Odpovídá lídr Tomáš Kaláb.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
Zeleň má v Prostějově vzhledem k notoricky zhoršenému ovzduší a koncentracím polétavého prachu pro život obyvatel opravdu zásadní význam. Faktem je, že stromy a keře nebyly obnovovány desítky let a v některých případech opravdu nastala nutnost je obnovit. Nechci nikomu sahat do svědomí, jestli ve všech případech byly příslušné posudky o likvidaci opravdu nezbytné. Je ovšem třeba brát v úvahu, že argument o vysázení kus za kus či dokonce kvantitativním navýšení nereflektuje skutečnou situaci. Nově vysázeným stromkům trvá několik let, než jejich koruna kvalitativně nahradí původní vzrostlé stromy. Takže odpověď – ochrana maximální, pečlivě zvažovat, zda je při postupných revitalizacích opravdu nutné kácet ještě zdravé stromy. Naopak rozšiřování zeleně je velmi žádoucí všude, kde je to jen trochu možné.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
Budova „KaSC“ má příznivce i odpůrce. Je produktem své doby, ovšem ukázalo se, že moderní architektonické přístupy dokáží vyprodukovat mnohem větší „perly“ obtížně zapadající do charakteru místa a okolní zástavby. Pravdou je, že jiná budova nabízející ve svém interiéru sály a zázemí podobných parametrů v Prostějově neexistuje. Využití je patrné především v plesové sezóně, ale i během roku hostí množství kulturních a společenských akcí, čímž naplňuje svůj název. Osobně bych tedy byl pro nezbytnou rekonstrukci a modernizaci interiéru a snažil se najít pro budovu takových možností maximální využití. Mám za to, že nákupních ploch mají Prostějované už dostatek.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Lázně mají ve městě svoji tradici a patří k dominantám Floriánského náměstí. Z tohoto důvodu bych opět nebyl příznivcem nějakého radikálního řešení. Ano, interiér a vybavení rekonstrukci nepochybně vyžadují. Malý bazén může být za určitých okolností naopak výhodou, už teď je hojně využíván pro výuku plavání na základních školách, což by měl být stěžejní prvek budoucího využití. Nově koncipované bazény spolu s moderními vodními atrakcemi s sebou logicky přinášejí jevy, které mohou být naopak některými návštěvníky vnímány jako nežádoucí. Právě pro rekreační plavce, kteří preferují klidné prostředí, by stávající lázně měly zůstat volbou číslo jedna. V našem programu navrhujeme rozšíření stávajícího aquaparku „Koupelky“ právě o moderní krytý bazén.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Fakt, že na úrodné půdě na východním okraji města vznikly montovny a sklady, považuji za nejvýraznější prohřešek polistopadových vedení města. Následek je v otázce přesně pojmenovaný. Pod rouškou zaměstnanosti v regionu do města přibyla spousta agenturních pracovníků, vesměs ze zahraničí, což mimo jiné může znamenat jistá bezpečnostní rizika. Naopak mladí a vzdělaní u těchto firem mají minimum příležitostí. Město, míněno samospráva, má ovšem jen omezené možnosti ovlivňovat v dané věci ekonomické subjekty. Může však při rozhodování o nových investicích podmíněných majetkovou participací města (prodej pozemků) zohledňovat nejen ekonomický, ale mj. i modernizační a společenský přínos. Cestou může být i dotační politika města ve vztahu k podpoře zlepšení vzdělanostní struktury populace, úzká spolupráce s podnikateli či Hospodářskou komorou.
NA ROVINU! (STAN, TOP 09, ZELENÍ)
Odpovídá lídr Aleš Matyášek.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
O stávající zeleň je nutné pečovat s rozmyslem a ve spolupráci s odborníky nakládat se vzrostlou zelení. Jde především o situace, kdy dochází ke kolizím s investičními projekty. Mladá výsadba nahradí vzrostlé stromy až za řadu let. V nedávné době se takto vykácely stromy na ulici Česká kvůli opravě vodovodu. Je potřeba urychleně zpracovat plán výsadby zeleně a zakládání dalších parků. Město Prostějov na tom opravdu není dobře ve srovnání s jinými městy podobné velikosti. Proto je potřeba budovat a zachovat. Zásadní místo má v tomto ohledu lesopark Hloučela, jako v současností jediná lokalita příměstské rekreace. Urychleně je potřeba budovat lesopark v jižní části města. V současné době není potřeba budovat nákladné architektonické struktury, ale urychleně vysadit na jihu města především les s ideou budoucího doplnění parkové infrastruktury. Město musí co nejdříve dostat od jihu především kvalitní zelený štít. Navážeme na čin zakladatele lesa podél Hloučely i v jiných částech města.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
V končícím volebním období jsme se aktivně účastnili diskuse o rekonstrukci Kulturního a společenského centra (KaSC). Je potřeba navázat na úspěšnou architektonickou soutěž úpravy jižní části historického centra města Prostějova, jejíž součástí KaSC je. Navrhli jsme proto vypsání architektonické soutěže. Jedině tak lze dospět k nejlepšímu výsledku. Není možné postupovat zadáním řešení předem danému projektantovi, jak se to zřejmě děje nyní. Náš návrh, řešit rekonstrukci v soutěži, přijatý nebyl a není známo, co se připravuje. Budova s takovým potenciálem se může a musí proměnit v nadčasové zařízení s velkou přidanou hodnotou. Ruku v ruce s parkovištěm může sloužit nejen pro Prostějovany, ale i široké okolí. Myslím, že občané očekávali v tomhle směru daleko víc, než je výsledek uplynulých 4 let. Na základě kvalitního návrhu řešení, který vzejde ze soutěže, půjdeme cestou urychlené realizace. Občané po tom nejen volají, ale také si nový kulturní dům po více než 14 letech zápasu zaslouží.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Studie z roku 2018 ukázala, že v tomto směru tiká v našem městě časovaná bomba. Životnost současných lázní totiž odhadla na 10 let a 4 roky jsou za námi. Aktualizace studie z roku 2020 ukázala reálnost projektu bazénu 50 x 25 m s nastavitelnou geometrií vodní plochy. Získáme multifunkční bazén s velkou variabilitou využití. Takovou koncepci zvolili například ve švýcarském Usteru s polovičním počtem obyvatel. Studie navíc počítá i s bohatým wellness a saunovým světem. Takto integrované zařízení přinese řadu možností pro individuální, rodinnou i organizovanou rekreaci i kvalitní sportovní přípravu. Prostějov se takto může stát vodním wellness a sportovním centrem nejen pro střední Moravu, ale i pro celou republiku. Vedení města z nepochopitelných důvodů nereagovalo na dotační výzvu NSA. Spojení takového zařízení s novým atletickým stadionem, který zde rovněž chybí, může nabídnout příležitost pro rozvoj sportu nejen ve městě, ale i pořádání kempů a v neposlední řadě vrcholných soutěží.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
To je velký problém a mantra předchozích vedení města. Máme zabrané kvalitní plochy, kde mohla vzniknout technologická centra s velkou přidanou hodnotou. Musíme obnovit kontakty s univerzitami i firmami, které budou mít o spolupráci zájem a vytvořit nové příležitosti pro změnu. Příkladem, že to jde, je současný rozvoj firmy Wikov. Začínala jako výrobce hospodářských strojů v roce 1918 právě v Prostějově. Jejím následovníkem byl známý Agrostroj. Není bez zajímavosti, že právě před 100 lety v roce 1922 se ve Wikovce začaly vyrábět i osobní automobily na zakázku. Na tento odkaz tvůrčí práce chceme navázat a vrátit Prostějov mezi města, kde se realizují dobré projekty. Cestou k tomuto cíli je tvůrčí spolupráce. Radnice může a měla by být iniciátorem a počátečním tahounem takových změn. Vedl jsem v tomto smyslu diskuse s majiteli firem o potřebě vychovávat mladou generaci, která by tu měla perspektivní uplatnění. Cítím to jako závazek, který dokonale zapadá mezi předchozí výzvy.
Občanská demokratická strana spolu s nezávislými osobnostmi města Prostějova
Odpovídá lídryně Milada Sokolová.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
Chtěli bychom vybudovat zelenou čtvrť za místním nádražím i v lokalitě Jezdeckých kasáren, kde prosazujeme centrální park a rozšíření botanické zahrady. Lepší úpravu i další výsadby si zaslouží také parková část Husova náměstí.
Zaměříme se rovněž na rozšiřování krajinné zeleně, zejména na jihu města, kde chceme do krajiny vložit síť alejí, remízků a biocenter. Ty nabídnou Prostějovanům možnost procházek, sníží prašnost, pomohou mírnit erozi a zachycovat vodu.
Chceme vybudovat zelené koridory ze Záhoří až na Brněnskou a z Mládkových sadů k Žešovskému rybníčku, vzniknout by mělo také biocentrum nad cihelnou za Určickou ulicí. Při krajinných výsadbách se nám osvědčilo komunitní sázení, v němž chceme rozhodně pokračovat. Nezapomínáme ani na Vrahovice, kde bychom rádi provedli protierozní opatření na Vrbáteckém kopci a vybudovali biocentrum na soutoku Hloučely a Romže.
Hloučelu chceme na několika místech rozšířit a nadále se jí věnovat s náležitou péčí či pokračovat ve zde rozjetých dosadbách.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
Podporujeme zachování kulturního domu v jeho současné lokalitě v centru města, a to v podobě modernizovaného KaScentra. Bude to finančně náročné, ale naše město potřebuje dostatečně velký kulturní sál. Rekonstruovaný kulturní dům by měla doplnit moderní tržnice.
Proluka směrem k Wolkerově ulici by měla být součástí toho, jak v centru města vyřešit parkování. Mohla by zde vzniknout kombinace parkovacího domu, bytů a prostor pro obchod či podnikání. Parkovací místa by ale při takovém řešení měla být zachována minimálně v dosavadním počtu a v režimu veřejného parkování ve zbytku centra. Součástí všech uvedených kroků musí být výsadba zeleně, jíž není v centru dost, moderní hospodaření s dešťovou vodou i solární panely.
Celá úprava jižní části centra a přilehlých veřejných prostranství by měla být největší investiční akcí města v dalších čtyřech letech. Multifunkční řešení prostoru bývalé sodovkárny by naopak mohlo být za jasných podmínek svěřeno soukromému investorovi.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Nový krytý bazén bychom rádi viděli v lokalitě u aquaparku, spolu s wellnessem a dětským světem, aby vzniklo místo, kde se baví celá rodina.
Velikost bazénu samotného bude záležet na ceně a finančních možnostech města, protože nechceme slibovat vzdušné zámky. Pokud bude zvolena menší varianta, má být vybudována formou, která v budoucnu umožní jeho „modulové“ rozšíření.
Podobně přistupujeme i k dalším velkým sportovištím, kdy městské investice do nich musí odpovídat velikosti městského rozpočtu a možnostem jejich dofinancování ze státních, krajských či soukromých zdrojů. Prosazujeme proto nyní výstavbu druhé ledové plochy soukromým investorem. Město by takovou stavbu za předem jasných a „neprůstřelných“ podmínek podpořilo poskytnutím vhodných pozemků, abychom získali novou sportovní kapacitu pro malé i amatérské hokejisty a hokejistky či krasobruslaře.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Podle nedávno zpracovaného průzkumu nám mladí lidé utíkají hlavně za vzděláním a často následně ve svých univerzitních městech i zůstávají. Rádi bychom do Prostějova nalákali některou z vysokých škol, aby zde zřídila svou pobočku. Preferujeme, aby šlo o školu orientovanou na technické obory. Ta totiž chybí i v nedaleké Olomouci, kde je jinak nabídka vysokoškolského vzdělání hodně široká. Vysokoškolská instituce by se sebou do Prostějova přinesla řadu kvalifikovaných pozic. Pro ty je třeba zajistit možnosti k bydlení či volnočasové vyžití.
Otázka bydlení při tom tvoří další klíčový faktor, proč z Prostějova mladí lidé často odchází pryč. Město proto musí dál aktivně pracovat na rozšiřování ploch k výstavbě domů a bytů. Samozřejmě nepodporujeme změny územního plánu na úkor zeleně, ale hledání ploch pro byty je naší zásadní prioritou. Konkrétně v lokalitě za nemocnicí chceme rozšíření Hloučely i široké ochranné pásmo mezi biokoridorem a možnou novou zástavbou.
Pévéčko
Odpovídá lídr Jiří Pospíšil.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
Neřekl bych, že naše město má málo zelených ploch. Zeleně je v Prostějově dostatek. Vždyť jen na okraj – máme v posledních letech problém najít místa, kde bychom prováděli další výsadbu. Do zeleně město ročně investuje přibližně 40 milionů korun, což není málo. Co bychom chtěli
do budoucna dokončit, to je zelený prstenec na jihu města. Pokud někdo srovnává naše město s městy jinými a tvrdí, že v zeleni zaostáváme,
tak to není pravda. Vždy je potřeba se podívat na katastr dané obce. Pokud
je v katastru třeba velké množství lesů, pak naše město nemůže na procenta zeleně konkurovat. Uvedu např. Blansko, nebo Děčín. My máme v katastru na velkých plochách pole, takže v procentuálním vyjádření
potom na konkurenční města ztrácíme.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
Nechali jsme zpracovat studii, abychom měli představu, jak by mohlo Kulturní centrum vypadat. Chtěli bychom, aby tento objekt byl polyfunkční, aby byla jeho využitelnost větší. Uvidíme, jak bude studie vypadat.
Pak je na rozhodnutí budoucího vedení města, jak se k rekonstrukci postaví.
V tuto chvíli připravujeme žádost o dotaci. Na rekonstrukci bychom mohli získat řádově desítky milionů korun.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Opět musím říci, že jsme v minulosti zadali zpracování studií na výstavbu nového bazénu s veškerým zázemím i s hracími prvky. Jednoznačně
je nezbytné připravit a rozhodnout o výstavbě nového bazénu, protože naše lázně postupně dosluhují. Ovšem v současné neutěšené energetické situaci je potřebné zvolit jednoznačně rozumnou ekonomickou variantu, nikoli nějaký megalomanský projekt, který by město finančně velmi zatížil.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
To je komplikovaná záležitost. Je to nezadržitelný trend, s jehož důsledky bojují všechna města podobné velikosti. Mladí lidé, kteří odcházejí studovat do velkých měst po studiích, většinou zůstávají mimo Prostějov, protože
tam nacházejí lukrativní zaměstnání a do Prostějova se již nevracejí. Cestou by bylo například vybudování výzkumných a vývojových center,
která by vybudovaly firmy v průmyslové zóně tak, jak to již některé plánují. Ani to ovšem nezaručí, že se do Prostějova mladí lidé budou vracet.
Spojenci pro Prostějov
Odpovídá lídr Tomáš Weber.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
O ochraně zeleně, výsadbě nových stromů za pokácené, tvorbě nových parků, a podobně se mluví, či v Radničních listech píše, téměř neustále. Pravda je taková, že po letech těchto proklamací Prostějov stále patří mezi města s nejvyššími koncentracemi polétavého prachu. Od pediatrů my rodiče dostáváme doporučení, ať pravidelně vyvezeme děti z města do lesa. Lze to chápat u měst s těžkým průmyslem a historickou ekologickou zátěží. U našeho města je to dosti tristní vizitka. Aktivity vedení města by měly být mnohem razantnější. My Spojenci máme zdraví nás Prostějovanů na prvním místě. Na opatřeních spolupracujeme s odborníky hnutí Změna pro Prostějov. Prostějov nepotřebuje více vybetonovaných a vydlážděných prostranství, ale více stromů a zelených ploch. Jedním z našich témat je také studie odkrytí Mlýnského náhonu. V minulosti odkrytí bránilo využití náhonu – šlo prakticky o stoku. V dnešní době je voda čistá a vodní prvek by úplně změnil tvář i mikroklima centra města.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
KaSCo patří k identitě města jako Národní dům – nejde sice o secesní skvost, přesto velkou část Prostějovanů k tomuto místu pojí osobní zážitky. Jediným řešením je rekonstrukce. S velkým důrazem na zavedení energetických úsporných opatření – rovná střecha přímo vybízí k využití solárních panelů a dalších opatření. Bourání a výstavbě nového centra po zkušenostech s Jezdeckými kasárnami snad nikdo věřit nemůže. Zbourání KaSCa budeme bránit za každou cenu. Naopak hrůza jménem tržnice měla být odstraněna již dávno. Kdo chodí na trhy ví, že tento „architektonický skvost“ naopak trhovce omezuje. Tedy v kostce KASCo upravit do moderního hávu, tržnici zbourat.
Pro tyto i další návrhy budeme jako Spojenci hledat podporu napříč Zastupitelstvem, protože věříme, že jen spojením sil můžeme vrátit Prostějov na zasloužené místo.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Po desítkách let nám přijde debata kolem výstavby plaveckého bazénu téměř úsměvná. Tak je to v Prostějově se vším. Hodně se mluví a nic se neděje. A když se děje, tak jen polovičatě. Faktem zůstává, že Statutární město Prostějov nemá klasický bazén, který má vliv na zdraví obyvatel a třeba Přerov jej má už 30 let.
Prostějov je bohaté město. Rád se ptám Prostějovanů nač jsou hrdí. Odpovědí je mnoho – slavné osobnosti, stavby, průmysl. Když ale zúžíte otázku na posledních 30 let, nebo ještě aktuálněji 20 let, tak nastane trapné ticho. Ta tam je dominance ve strojním a oděvním průmyslu. Místo přídomků Hanácké Jeruzalém nebo Malá Paříž jsme si vysloužili titul Hanácké Palermo. Prostějov se stává městem, které mladé lidi, kteří představují budoucnost města, zrovna neláká. Na jedné straně škrcení smysluplných výdajů a první příčky v ekonomickém ratingu a na straně druhé město, které je v republice na 121. místě z hlediska kvality života. Mladí v Prostějově jednoduše nechtějí bydlet a omlouvat …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Málo se ví, že v Prostějově sídlí několik špičkových vývojářských společností. Vzhledem k absenci vysoké školy a nedostatku specializovaných středních škol se tyto firmy snaží lovit mezi studenty středních škol. Jistě je milé podporovat profesionální sportovce, na jejichž platy město přispívá nebo financovat koncerty populárních zpěváků. Pro budoucnost města, které nemá vymřít, ale je třeba minimálně stejně (což budou v současných číslech miliony) přispívat na podporu aktivit rozvíjejících možnosti kariérního uplatnění.
Pro mladé lidi pak naprosto chybí výhled rozumného bydlení. Máme připravený plán a chceme během následujících 4 let využít mimořádné možnosti legislativy a vystavět stovky startovacích bytů pro mladé rodiny s regulovaným nájemným.
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Odpovídá lídr Pavel Dopita.
1. Při projednávání nového územního plánu města zaznělo, že Prostějov má málo zelených ploch. Jak by město mělo přistupovat k ochraně stávající zeleně a k jejímu rozšiřování?
Nemyslím si, že má Prostějov málo zelených ploch, jen tomu chybí celková promyšlená koncepce a i snaha naslouchat jiným. V souvislosti s V. změnou územního plánu byl nejvíce diskutovaný pozemek fy. RealMaxus u Hloučely. Mezi dvěma nesmiřitelnými tábory stál návrh SPD, který jsem prezentoval jak na Zastupitelstvu, tak v lednových Radničních listech. Tedy rozšířit biokoridor Hloučela na cca 50 – 80 metrů od stávající cyklostezky směrem k nemocnici, a zbytek zastavět, protože vymíráme a město se musí rozvíjet. V tomto rozšíření vybudovat volnočasové prvky, pak dát pás keřů a následně stromy. Vede mne k tomu osobní zkušenost. Jako příklad uvedu situaci, když běžím z Laškova na Přemyslovice, a připadám si jako v lese. Pak se podívám na mapu a vidím, že kolem mne byl jen úzký pruh zeleně. Zajímavé, že jak koaliční, tak opoziční politici, se kterými jsem toto konzultoval, s tímto přístupem souhlasili. V jiných médiích bohužel nevyšlo, protože v Prostějově platí, že pravdu má ten, kdo si ji v …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.
2. Jakým způsobem chcete řešit budoucnost Kulturního a společenského centra?
To je problém, kde nyní sám přemýšlím, jak dál? A to jsem byl ve výběrové komisi pro architektonickou soutěž na jižní část centra města, která KASCo zahrnovala, a problematika je mi poměrně dobře známá. Doba je totiž turbulentní, a co platilo včera, neplatí dnes. Když se podívám zpětně, největší chybou bylo, když se uvažovalo o obchodní galerii, kterou by postavil soukromý investor, že z ní „podivnými“ kroky vypadl původně plánovaný společenský sál. To jsem v zastupitelstvu ještě nebyl. Tím se to celé dostalo u občanů Prostějova na negativní vlnu a KASCo bylo zachráněno. Ale skutečně? Potřebuje totiž rozsáhlou rekonstrukci v řádu stovek miliónů korun, kterou se sice na zastupitelstvu opakovaně zabýváme, ale dnes bude těžké najít zdroje. Za současné energetické situace je z ekonomického důvodu KASCo neprovozovatelné. Bude složité jej i pronajímat za skutečné náklady. Nejprve zaúřadoval covid, teď zdražování energií. Obávám se, aby se nakonec jenom nezakonzervovalo a nedošlo jen na nejnutnější …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.
3. Městské lázně v Prostějově jsou ve špatném stavu. Navíc disponují jen malým bazénem. Jaké jsou vaše plány v tomto ohledu?
Prostějov potřebuje nový bazén, v tom se shodneme všichni. A nemůže si dovolit provozovat dva vnitřní plavecké bazény, to je další fakt. Prostor pro výstavbu nového za Aquaparkem je. Zůstává jen otázka, zda 25 nebo 50 metrů. Sám jezdím plavat na padesátku do Olomouce a je to paráda. I když mne tedy vždy překvapuje, že ve stotisícovém městě je zaplněnost bazénu maximálně třicet lidí, často i mnohem méně. V podstatě stejná, jako v Prostějově na pětadvacítce. Jenomže v Prostějově minimálně polovina návštěvníků neplave, ale jen se čachtá s dětmi, nebo si povídá, a pro plavání jsou vyčleněny pouze dvě dráhy plus pár proplétajících se plavců mimo. Aquapark je provozován totiž jen pár měsíců v létě. Takže moje představa je, již neinvestovat do Lázní, ale udělat projekt na nový areál, kde bude plavecká pětadvacítka s minimální hloubkou 1,80m a k tomu malý bazén, s proměnlivou hloubkou, jako je v Olomouci a podobně vířivka a sauna. Ten malý bazén by se musel udělat, i kdyby tam byla padesátka. …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.
4. V Prostějově v poslední době vznikala místa především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Jak chcete ve městě udržet mladou generaci a vzdělané lidi z různých oborů?
Problémem města je, že mladí odchází a mnoho jich nepřichází. Město přestává pro ně být atraktivní. Sám mám doma dceru, která aktuálně studuje vysokou školu v Brně, a tak nějak se smiřuji s tím, že profesně odejde někam jinam. To je dobrá motivace si říct, co by ji tak udrželo v Prostějově. První odpověď ještě předchází tomu studiu. Proč v Prostějově nepůsobí žádná vysoká škola? Pracuji jako krajský ajťák, a jedním z mých měst je, mimo Olomouc, i Šumperk. Město mnohem menší. Přitom tam mají své zastoupení tři fakulty dvou vysokých škol. To na sebe naváže i firmy, které potřebují zaměstnance s přidanou hodnotou. Dnes jsme ve druhé části spektra, kdy nabíráme lidi do montoven a skladů. Důležitý je i propracovaný systém startovacích bytů pro mladé rodiny, který máme také ve volebním programu.
Zvířata potřebují pomoc, sami si nepomohou ― sdružení DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK
Kandidující subjekt nevyužil možnosti prezentovat své postoje v tomto pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.