Kopec, který zmizel

20. červen 2020

O Hanácích se říká, že cestu do kopce příliš nemilují. Kopec, ke kterému se vydáváme v našem seriálku tentokrát, se jim podařilo rozorat, přesto je ještě dnes na poli viditelná drobná vlnka. Říkalo  se mu Královský kopec u Těšetic.

„Královský proto, že se traduje, že zde byl pochován významný kníže či panovník. Tato tradice sem přivedla archeology, konkrétně Jindřicha Wanklea. V roce 1880 byla prozkoumána velká mohyla ze starší doby železné, takzvané doby halštatské, ukrývala dvě hrobové komory, obě byly vykradené,“ říká archeoložka z Univerzity Palackého Pavlína Kalábková.

Pavlína Kalábková a Martin Golec

Přesto tu  Wankel našel zdobenou  bronzovou sekyrku a předal ji do sbírek Přírodovědného muzea ve Vídni, kde je uložena dodnes. „Je to velmi významný předmět. O takovýchto předmětech si dnes archeologové myslí, že spíše než k boji sloužily elitám k rituálním účelům, je to masivní sekera  velká asi jednadvacet centimetrů,“ vysvětluje archeolog Martin Golec.

 

Mohyla měla asi čtyřicet metrů v průměru, vysoká byla kolem deseti metrů. „Podobných míst bylo na Moravě objeveno asi jen devět deset,“ dozvídáme se. Je tedy dost neobvyklé, že přibližně kilometr daleko východně od Královského kopce byla nedávno objevena ještě větší mohyla, která má v průměru asi šedesát metrů. Více se dozvíte z reportáže.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.