Kopřivná dostala své jméno zřejmě mylným překladem původního německého pojmenování

19. září 2019

Poměrně velká obec Kopřivná se nachází na svazích úžlabiny stejnojmenného potoka stékajícího do Moravy z kopců Hanušovické vrchoviny mezi Šumperkem a Hanušovicemi.

Kostel Nejsvětější Trojice v Kopřivné je skutečně monumentální stavbou

Počátky této obce sahají hluboko do minulosti. První zmínka o ní je zaznamenána roku 1414, kdy byla tato oblast součástí bludovského panství. Kdo obec založil, dnes už nevíme. Nápovědou však může být původní německé jméno Kopřivné znějící Geppersdorf. Jazykovědci se domnívají, že Geppert je v tomto případě komoleninou osobního jména Gebhart, takže Kopřivná byla založena jako Gebhartova ves. V 19. století, kdy se hledaly české názvy jinak ryze německých obcí, byl počátek jména vesnice Gepper přeložen jako kopřiva. A tak obec dostala nejprve v roce 1846 jméno Kopřinov, který se později proměnil na Kopřivnou.

Portál kostela zdobí papežský znak i znak rodu Žerotínů

Po roce 1568 se Kopřivná na čas stává součástí panství ve Velkých Losinách, aby se později opět vrátila k bludovskému dominiu. V roce 1577 je jako součást obce doložena osada Velvíz, dnešní Lužná, která postupně rostla a v 17. století zde žilo již 19 rodin. Na katastru této osady dodnes najdeme rozsáhlé ruiny Nového Hradu. Pevnost zde byla postavena patrně už v polovině 14. století, pravděpodobně panovníkem. Hrad byl často zastavován i s panstvím, které se kolem vytvořilo a k němuž náleželo i město Šumperk. Posledními držiteli hradu byli zábřežští Tunkové, kterým však byl hrad za českouherských válek pobořen. Následně ruinu koupili  Žerotínové a panství opět vrátili do bludovského dominia.

Socha sv. Jana u kostela

 

Samotná Kopřivná v 17. století uvádí 46 usedlých rodin. Byla to velká vesnice, ke které patřil i kostel s farou. Ta je zde poprvé uváděna už v 16. století, ale pravděpodobně je ještě starší. Farnost zaniká za třicetileté války, ale již k roku 1639 byla obnovena. U fary je uváděna také farní škola. Po roce 1833 se tato škola stěhuje do první samostatné budovy.

O podobě původního kostela v Kopřivné toho moc nevíme. V polovině 18. století však místní přistoupili ke stavbě kostela nového. Snad kvůli zchátralosti původní stavby, snad proto, že už svou velikostí nedostačovala potřebám věřících. Díky podpoře Jana Ludvíka ze Žerotína tak byla postavena současná stavba chrámu v rokokovém slohu.

Jeho monumentální s bílou barvou krásně kontrastuje s okolní zelení. Pozoruhodná je i vnitřní výzdoba. Klenba kostela je vyzdobena barokními freskami Ignáce Oderlického. Obzvláště cenný je hlavní oltář s menzou a tabernáklem, nad nímž je socha Immaculaty s andílky, které jsou možná dílem bavorského dvorního sochaře a řezbáře Františka Ignáce Güntera.  

Socha sv. Jana u kostela

Kopřivná se po roce 1848 stala součástí šumperského politického i soudního okresu. Přes polohu v kopcích, jejichž výška přesahuje i 700 metrů nad mořem byla obec vždy zemědělskou enklávou. Do konce 19. století zde působil vrchnostenský pivovar a vodní mlýn. Od roku 1914 pak zřídili místní sedláci v Kopřivné družstevní lihovar. Kromě toho zde bylo sídlo vrchnostenské lesní správy. Lidé často docházeli za prací i do okolních průmyslových center.

Lužná, někdejší Velvíz byla součástí Kopřivné už v 16. století

Po roce 1945 se charakter obce výrazně změnil. Starousedlíci byli vysídleni a noví obyvatelé osídlili jen asi pětinu obce. Osada Lužná se proměnila v rekreační lokalitu a spolu s Kopřivnou byla v roce 1975 připojena k Hanušovicím. Obec se osamostatnila po roce 1990.

Dnes kromě památek nabízí překrásnou krajinu v okolí s dalekými výhledy a horskými stezkami vedoucími lesy i pastvinami, které v zimě často využívají i běžkaři.

autor: kbz
Spustit audio