Kostel sv. Bartoloměje ve Vrahovicích je již třetím chrámem v pořadí
Vrahovice jsou dnes většinou vnímány jako nedílná součást Prostějova. O jejich někdejší samostatné existenci však svědčí hned několik stop, které najdeme dodnes v místní zástavbě. Tou nejvýraznější je však bezesporu zdejší kostel sv. Bartoloměje.
Vrahovice jsou v historických listinách poprvé zmíněny k roku 1337. Osada v krajině osídlené už od pravěku však patrně stávala ještě dříve. V listině o převodu majetku ve Vranovicích se tehdy zmiňuje i jakýsi Mikuláš z Vrahovic. Po časech častých změn majitelů se na konci 15. století obec dostává pod plumlovské panství pánů z Kunštátu. Koncem 16. století jsou pak Vrahovice z plumlovského dominia opět vyjmuty a převedeny pod držbu panství se sídlem v Kralicích na Hané. Jeho součástí pak obec byla až do zániku patrimoniální správy.
V roce 1360 se objevuje i první písemná zpráva o samotném kostele ve Vrahovicích. Nic moc však o něm nevíme. Neznáme jeho zasvěcení, ani nevíme, jak vypadal. Pravděpodobně byl dřevěný, protože v roce 1586 spolu s farou a několika domy zcela shořel. Je zajímavé, že byly Vrahovice od počátku farní vsí. Kromě Vrahovic patřily do farnosti ještě Držovice, Čechůvky a také osady Trpínky a zaniklá obec Rakousky. Patrně se počítalo s větším rozvojem vsi, k tomu ale v následujících letech nedošlo. Přesto věřících přibývalo a tak se hned po požáru starého kostela začal budovat nový chrám.
Podle dobových zpráv se však jednalo stále o poměrně malý kostel. Byl jen 15,5 metrů dlouhý a 6 m široký. Byl postaven opačně, než je současný kostel, tedy kněžiště končilo na jižní straně. Víme, že kostel měl věž bez báně a sanktusovou věžičku se zvonem.
Krátce před požárem byl kostel v držení luteránů. První zmínky o luterské farnosti ve Vrahovicích spadají do roku 1575. Víme, že v roce 1582 zemřel náhle při plavbě po Dunaji majitel plumlovského panství Vratislav II. z Pernštejna. Po jeho smrti se změnil přístup pernštejnské vrchnosti k nekatolickým duchovním. Předali duchovní správu svých panství olomouckému biskupovi a vyhnali protestantské kněze. Tak se farnost stává na čas opět katolickou.
Z dob reformace si však kostelík, který byl nově ve Vrahovicích postaven, odnesl velmi jednoduchý interiér. Socha Panny Marie Bolestné, která stávala nad hlavním oltářem však byla jasným důkazem katolického směřování.
Bohužel, dny existence zdejší farnosti měly být brzy sečteny. Za třicetileté války totiž farnost zanikla a kostel byl spravován z Kralic na Hané. K obnově farní správy dochází v roce 1683.
S rozvojem obce přestal starý kostel stačit potřebám věřících a tak bylo v roce 1831 přistoupeno k jeho demolici a stavbě nového chrámu. Kameny ze starého kostela a ohradní zdi byly použity na základy nového chrámu. Ten byl pojat velkolepě. Majitel panství Josef Jan hrabě von Sailer věnoval na stavbu kostela 11 000 zlatých. Byl známým donátorem církevních staveb. Postavil už kostel ve Slušovicích a zámeckou kapli sv. Josefa v Lukově na Zlínsku. Jenže krátce po zahájení stavby onemocněl duševní chorobou a byl zbaven svéprávnosti, což se bohužel na stavbě projevilo.
Neprospělo jí ani to, že v době stavby prošly krajem epidemie, povodně i neúroda. Navíc budování kostela vedli tři stavitelé a ani to nebylo tím pravým pro zdárné dokončení díla. V roce 1833 došly peníze a stavba byla ohrožena. Nakonec se přece jen podařilo kostel postavený ve vrcholně barokním slohu dokončit a 20. listopadu 1836 byl chrám děkanem Františkem Radou požehnán a předán věřícím k užívání.
Slouží dodnes. I když místo hřbitova je kolem kostela jen park a i když jsou Vrahovice už dávno součástí Prostějova. Farnost spravují tamní Salesiáni a bílá fasáda kostela spolu s farou zdobí tuto okrajovou část města a láká k procházce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
