Mezi pěchotními sruby z třicátých let na Staroměstsku najdeme i unikátní dvojčata
Staroměstská pevnostní oblast je méně známým úsekem se značnou částí částečně dokončených staveb pohraničního opevnění z konce třicátých let 20. století. Dva pozoruhodné objekty těžkého opevnění najdeme v těsné blízkosti Starého Města pod Sněžníkem, kde se o tato „bunkrová dvojčata“ starají členové Beton Bunker clubu Kronfelzov.
Výstavba těžkého opevnění na Staroměstsku byla řízena Ženijním skupinovým velitelstvím I, které mělo své sídlo přímo ve Starém Městě pod Sněžníkem. Přestože zde tato organizace sídlila už od roku 1935, první objekty se v horách kolem města začaly budovat až v roce 1938.
Linie opevnění začínala na vrchu Maliník nad Dolní Moravou a přes hřeben Sušiny přešla na Staroměstsko, odsud pokračovala k severnímu okraji Starého Města a pak dále před Kutný vrch k Branné. Zde se již začaly jednotlivé bunkry šplhat po úbočí Hrubého Jeseníku až k vrcholu Šeráku. Celkově mělo být vybudováno 64 pěchotních srubů a jeden srub dělostřelecký. Tato linie byla doplněna o objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky, které byly budovány už od roku 1937.
K přístupným stavbám těžkého opevnění na Staroměstsku patří unikátní dvojitý bunkr, který stojí na ostrohu nad někdejší zotavovnou Morava na severním okraji města. Jedná se o dva zrcadlově otočené stejné objekty s označením StM S 31 a „Borek“ a StM S 31 b „Ozdravovna“.
Původně měl na ostrožně nad městem stát velký objekt, která měl chránit obě křídla najednou. Protože by však jeho stavba byla logisticky, technicky i finančně náročná a navíc by objekt svou velkou plochou působil na nepřítele jako snadný cíl, bylo nakonec rozhodnuto vybudovat dva samostatné izolované jednostranné pěchotní sruby, z nichž „áčko“ měl za úkol bránit údolí říčky Krupé a navazovat na linii mířící k hřebeni Sušiny, „béčko“ pak měl za úkol ostřelovat údolí Vrbenského potoka a chránit linii směřující ke Kutnému vrchu.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Oba objekty měly být vyzbrojené protitankovým kasematním kanónem vz. 36 spřaženým s těžkým kulometem, dvojčetem těžkých kulometů na společné lafetě, jedním těžkým kulometem ve zvonu a trojicí lehkých kulometů. Stavbu zahájila v září 1938 stavební firma Ing. Jana Bořkovce z Prahy a do obsazení pohraničí stihla pouze hrubou betonáž a část omítek. Zbytek objektu nebyl dokončen a po Mnichovu se stavbaři stáhnuli spolu s vojáky do vnitrozemí.
Z bunkrů byly za okupace odstraněny některé střílny. V roce 1945 byl srub Ozdravovna poškozen výstřelem ze sovětského děla. Následné poškození je podle legendy dílem poválečných havířů ze zdejších rudných dolů, kteří zde prý zkoušeli nálože využívané jinak při odstřelech v šachtách.
Oba bunkry spravují nadšenci z Beton Bunker clubu Kronfelzov. Zatímco Borek slouží jako zázemí klubu, do srubu Ozdravovna lze nahlédnout po objednání a s průvodcem.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
