Nač máme nárok v době hospitalizace? A co péče následná?
Po stránce sociálního zabezpečení se pacientů v nemocnicích ujímají pracovnice sociálních oddělení. Na starost mají seniory, ale i děti a jejich rodiče a spolupracují při tom s lékaři i s rodinou pacienta.
Od kolébky dál…
Rodiče dlouhodobě hospitalizovaného dítěte jsou jistě v nezáviděníhodné životní situaci. I možnosti sociální podpory pro rodiče v Apatyce podrobně vysvětluje Mgr. Dana Balutová, vedoucí Sociálního oddělení olomoucké fakultní nemocnice.
Sociální podpora se pak může týkat vlastně každého pacienta v každé etapě života. Podstatnou část práce věnují Dana Balutová a její tým situaci seniorů, například po úrazech, doléčovaných na odděleních geriatrie a lůžkách takzvané následné péče.
U neschopenek pozor
„U pracujících, u těch samozřejmě velmi záleží na tom, v jakém pracovním režimu fungují před hospitalizací – jsou-li zaměstnáni s povinnými odvody sociálního, tedy důchodového i nemocenského pojištění ze mzdy, anebo zda působí coby osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). A tedy zda odvádějí jen zálohy na pojištění důchodové, nebo se dobrovolně přihlásí i k placení pojištění nemocenského a v jaké výši. To pak rozhodne o nároku na takzvanou neschopenku,“ připomíná ve vysílání Dana Balutová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.