Opevněné sídlo nad řekou Šumicí existovalo už v době bronzové
Historie osídlení Náměšti na Hané a okolí je stará snad jako lidstvo samo. Od doby kamenné zde lidé žijí až do současnosti. A také už od pravěkých dob je to místo, které stálo za to bránit přes nájezdníky. Proto i historie opevněných sídel je zde poměrně dlouhá.
Pokud bychom brali Náměšť na Hané jako centrum okolní krajiny, je to jeden důvod, proč zde vznikl opevněný objekt. Tím druhým bylo bezesporu Terezské údolí, kudy se proti proudu říčky Šumice dalo proniknout poměrně pohodlně hluboko do nitra Zábřežské vrchoviny směrem ke Konici a dále do Čech.
Právě nad tímto údolím sídlili lidé už v době kamenné, přibližně v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Byli to však až patrně jejich následovníci z kultury nálevkovitých pohárů, kteří vybudovali hradiště dodnes zvané Rmíz nedaleko Laškova. Od doby mezi léty 3700 – 3300 před Kristem zde tedy máme hradiště, které můžeme s nadsázkou považovat za předchůdce náměšťské pevnosti.
Hradiště existovalo asi do 6. století před naším letopočtem a od té doby je pusté. Mezitím byla okolní krajina osídlena novými národy. Procházeli tudy Římané a další kmeny až se zde v 9. století napevno usadili Slované a asimilovali i původní obyvatelstvo. Znalost cesty údolím Šumice však přetrvala.
V listině biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, která obec uvádí jako majetek olomouckého biskupství, ještě zmínka o pevnosti není. V roce 1276 se však po obci píše jakýsi Všebor. Odborníci se domnívají, že právě on byl stavitelem hradu. Jedná se patrně o syna olomouckého purkrabího Idíka ze Švábenic.
Hrad vznikl na okraji vsi zvané tehdy Kapounov, nedaleko dnešní kapličky u zámku. Je to ostroh vybíhající přímo nad údolí Šumice. Z jihu pak hrad chránil systém příkopů, který měl obvod asi 150 metrů. Všechny informace o hradu do 15. století jsou spíše zprostředkované.
Dodnes se z hradu dochovaly jen zbytky
První doložená zmínka o něm pochází až z května 1423, kdy jej dobývala vojska olomouckého biskupa Jana Železného, pod velením moravského zemanského hejtmana Petra Strážnického z Kravař a Václava z Dubé. Hrad byl tehdy obsazen husitskou posádkou vedenou Ctiborem z Cimburka. Byl dobyt a posádka musela přísahat věrnost králi Zikmundovi.
Po husitských bouřích se na hradě opět objevují zemané z Náměště, patrně jim byl hrad navrácen. Postupně však byl opuštěn, protože se k trvalému obývání příliš nehodil. Jeho sídelní funkci zřejmě převzal dolní zámek.
Poměrně zachovaná byla zřícenina hradu ještě v 18. století. Pak se ovšem postupně měnila v ruinu, kde místní těžili stavební kámen. Kvůli tomu se dodnes na kopci dochovaly jen nepatrné zbytky. Teprve nedávno byla zřícenina upravena a dnes je volně přístupná. Škoda jen, že výhled na Náměšť, který by odsud byl jinak velmi krásný, stíní stromy.
A kde bydleli další majitelé obce i panství? Nejprve na bývalé tvrzi, postavené už ve 14. století Zbyňkem z Vrahovic, kterou přestavěli v roce 1556 na renesanční zámek, později textilní manufakturu a nakonec pivovar. A když obec koupili Harrachové, začalo se stavět znovu, tentokrát kousek od hradu. Nový zámek byl dokončen v roce 1766. Zajímavé je, že okolí zámku dodnes nese jméno Na Hradě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
