Polský kopec nad Vidnavou ohromí výhledem i historií

Kopec je nejbližším návrším nad Vidnavou, což z něj dělá dodnes téměř součást města. Chodí se sem sáňkovat, schází se zde omladina a kdysi zde byla dokonce i klubovna místní mládeže. Původně zde měl stát vodojem zásobující město vodou, nicméně při stavbě se objevila hnízda kriticky ohrožených břehulí, a tak zde zůstala jen betonová deska obrovská díra vykopaná ve spraši, kterou je návrší tvořeno.

S tím souvisí i geologické zajímavosti Polského kopce. Podařilo se zde nalézt největší pazourek a také největší jantar na území republiky. Oba sem dovlekl zřejmě ledovec v poslední době ledové až od Baltského moře. 

Pohled k Rychlebským horám|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Z návrší, na kterém dodnes prochází hranice s Polskem, je i překrásný výhled do kraje i na samotné město Vidnava. V dálce se pak kromě Slezské Hané dají spatřit Rychlebské hory, Otmuchow, Paczkov a další místa.

Polský kopec však má i temnější historii, právě zde měla být umístěna šibenice a popravčí plácek. Po prohrané válce s Pruskem sídlila ve Vidnavě zemská vláda a spolu s ní úřadoval i královský úředník, tzv. zemský starší. Díky tomu se zde řešily i nejtěžší zločiny včetně těch hrdelních. Poslední poprava se zde podle tradice konala v roce 1812.

Paradoxem je, že jen pár set metrů od návrší se rozkládá nejnižší místo Jesenicka. V něm, ve výšce pouhých 222 metrů, opouští naše území řeka Vidnávka. Kousek odsud pak je zajímavá přírodní rezervace Vidnavské mokřiny, kde rostou mokřadní společenstva rostlin a živí vodní živočichové a četné druhy ptáků.