Proč se Kobylá německy jmenovala „Ves panen“, dodnes zůstává tajemstvím

19. květen 2023

Dřívější úřední název Kobylé nad Vidnavkou zněl německy Jungferndorf. České jméno označuje místo, kde se chovaly kobyly, ale německý termín „ves panen“ je poněkud tajemný. Ves jeptišek, která by se nabízela, nepřipadá v úvahu, neboť osada nikdy nepatřila žádnému klášteru a sestry Boromejky zde působily až v době, kdy už název skoro 600 let existoval.  

Název obce nevysvětlují ani pověsti o jejím založení ženou nebo o pánu z Koblitz, který měl mít jen dcery. Ty se opíraly i o zobrazení čtyř dívek na portále nad vchodem do zdejšího renesančního zámku. Vlastní vesnice byla založena v údolí říčky Vidnavky v nadmořské výšce 290 metrů. Dnes leží při silnici a částečně i při lokální železniční trati z Žulové do Javorníka. Kobylá je zmiňována v listině pro vidnavského fojta z roku 1291, která však zachycuje stav asi o čtvrtstoletí starší. Ves u původního dvorce patřila sice k majetku vratislavských biskupů, ale vedle toho zde byl i svobodný fojtský statek.

Kostel sv. Jáchyma je klasicistní stavba z let 1787-88

Za husitských válek obec částečně zpustla. Byla však rychle dosídlena, už v 16. století zde byla založena sklárna a její majitel získal od biskupa statek, s nímž nakonec roku 1573 splynul i majetek zdejšího fojtství. Sklárna byla již předtím zrušena a stejně tak skončil krátkodobý pokus o dolování v okolí. Kobylský statek držel v té době rod Niemitzů, který si v místě vystavěl zámeček. Část vsi i nadále náležela vratislavskému biskupství. Na 12 lánech hospodařili majitelé místního statku, kteří se od počátku 17. až do 19. století několikrát vystřídali. Na konci 17. století přikoupili i biskupskou část vsi. V roce 1722 měl kobylský statek tři dvory, kde se chovalo mnoho ovcí, a vlastní pivovar.

Sňatkem se tento rytířský statek dostal roku 1800 do rukou svobodných pánů ze Skal, kteří získali majetek také v sousedních Hukovicích a Černé Vodě. Vlastnili jej potom až do roku 1945. Roku 1836 byla Kobylá poměrně významnou lokalitou, protože zde bylo 739 obyvatel a 116 domů. Byl tu pivovar, tři palírny a od počátku 19. století také papírna, která však byla právě v této době rušena. Obyvatelstvo se vedle zemědělství zabývalo také přadláctvím. Ohromná konjunktura kamenického průmyslu se Kobylé dotkla spíše okrajově, ale i tak zde bylo otevřeno několik lomů a menších kamenických živností.

Opravená rodinná hrobka pánů ze Skal na místním hřbitově

Další průmyslové podniky, zejména pilu a mlýn s pekařstvím, provozovali majitelé velkostatku. Na druhé straně některé další podniky uzavřeli, což platilo i pro pivovar a palírny. Protože první pozemková reforma po roce 1918 se zdejšího majetku pánů se Skal v podstatě nedotkla, zůstalo jim přes 500 hektarů půdy s dvorem Berghof. Pro práci na statku byl za druhé světové války určen menší tábor sovětských zajatců (v čp. 131).

Zámeček pochází z 16. století

Zámeček v Kobylé byl postaven v renesančním stylu kolem roku 1570 pravděpodobně Mikulášem Niemetzem. Z původní podoby zůstal jenom vstupní portál, kdežto celý zbývající objekt byl později barokně přestavěn a na počátku 19. století, za pánů ze Skal, upraven do empírově klasicistní podoby. Po roce 1945 byl využíván různým způsobem, v posledních letech jako domov důchodců. K zámku přiléhá také areál parku.

Ve vsi je od roku 1787 klasicistní kostel sv. Jáchyma, při němž bylo zřízeno kaplanství, které bylo roku 1885 povýšeno na faru. U kaplanství vznikla také škola. V roce 1906 sem přišly již zmíněné sestry sv. Karla Boromejského, které později zřídily v obci charitativní domov. Kromě kaplanství je zde také památkově chráněná hřbitovní kaple s hrobkou svobodných pánů ze Skal z 20. až 30. let 19. století. Při cestách do Tomíkovic a Žulové stojí dvě boží muka z počátku 19. století.

Bohužel i v Kobylé po mnohých staveních zůstaly jen zbytky zdí

Zajímavá je i krajina kolem Kobylé, která je formovaná ledovcem a patří k tzv. oblíkovým krajinám. Do jejího katastru patří část lesního komplexu Bažantnice s vrchem Smolný, na němž najdeme skalní město s Venušinými miskami, prohlubněmi vyhloubenými erozí v žulových skalách a balvanech. Přírodní památky reprezentují i památné stromy – dub letní v obci, dub U rybníka a tzv. Maděrův jilm.

autor: kbz
Spustit audio