Nikdy jsem se necítil jako nepřátelská osoba, říká Michal Mrtvý, vedený ve spisech StB jako Míša

Za minulého režimu ve svém domě v Olomouci Hodolanech tiskl Michal Mrtvý samizdatovou literaturu a písemnosti náboženského charakteru. „Komunistický systém jsem nesnášel, ale vůči lidem, kteří mu sloužili, jsem necítil žádnou zášť,“ vzpomíná.

Po dvou letech činnosti Michala Mrtvého zavřeli do vězení a postupně ho obvinili z rozvracení republiky a pobuřování, aby nakonec dostal trest za přečin maření státního dozoru nad církvemi. Ve vazbě strávil mnoho měsíců, většinou to bylo v olomoucké vazební věznici. V té době už měl syna, s manželkou komunikovali jen písemně. „Dopisy nám samozřejmě kontrolovali, ale mezi řádky se dalo přečíst víc, než režim zachytil.“ Soud Michala Mrtvého byl velmi bouřlivý, podpořit ho přijeli vedle přátel i úplně cizí lidé. „Byli jsme mladí, měli jsme ideály a chtěli jsme dělat něco dobrého.“

„Nechtěl jsem žít v tom, v čem nás ten režim nutil,“ říká Michal Mrtvý. „Chtěl jsem žít ve svobodné zemi, přečíst si knížku, chtěl jsem jít do kostela a děti přihlásit do náboženství.“

Nikdy nezapomene na okamžik, kdy u něj pár měsíců po Sametové revoluci zazvonil mladý muž s dívkou a přiznal mu, že ho jako spolupracovník StB hlídal. „Přišel se mi omluvit se svou budoucí ženou, které slíbil, že si dá minulost a svědomí do pořádku. To mě dojalo,“ skromně se usmívá Michal Mrtvý, disident z Hodolan.

autor: voj
Spustit audio