Současný systém financování veřejnoprávních médií se dostal definitivně na hranu, říká generální ředitel České televize Jan Souček
Generální ředitel České televize Jan Souček přijel v pondělí 18. března do Olomouce debatovat se studenty Filozofické fakulty Univerzity Palackého o veřejnoprávních médiích a České televizi. Studentům předal hlavně motivaci vydržet u žurnalistického řemesla, protože podle něj je to práce, která může budoucím absolventům přinést obrovské životní naplnění.
„Pochopení role veřejnoprávních médiích ve společnosti tak, jak se ke mně dostává, není úplně dobrá. Často k nim lidé přistupují tak, že říkají: ‚Já se na to nedívám, tak proč bych měl platit?' Ale základní role těchto médií není to, že se na ně budu každý den nezbytně dívat, a tedy platit si je jako předplatné. Veřejnoprávní média slouží jako pojistka, že někde v mediálním prostoru existují jistá bezpečná místa, kde lidé najdou spolehlivou, objektivní a nezávislou informaci,“ říká o České televizi, Českém rozhlasu a České tiskové kanceláři generální ředitel České televize Jan Souček, který hlavní roli veřejnoprávních médií popisoval i studentům na debatě, kterou na Filosofické fakultě organizoval spolek Faktory z. s. Studentům, kromě motivace, aby u žurnalistického řemesla vydrželi, předal i odvahu v úvodním období žurnalistické praxe zatnout zuby a překonat počáteční obtíže a vysoké nároky, které v tomto odvětví existují.
Myslíte, že má Česká televize potenciál i do budoucna nebo bude mít spíš úpadkový efekt?
Nepochybuji o jejím potenciálu. Jednak už před 40 lety se uvažovalo o tom, že televize končí, že ji nahradí jiné médium, tehdy uvažovaný internet, ale to se nestalo. Zároveň si musíme uvědomit ještě jednu podstatnou věc. Televize jsou ve skutečnosti dvě instituce v jedné. Jedna ta, která produkuje obsah a ta druhá polovina, která ho vysílá. To, co je na poklesu, je sledování lineárně šířeného obsahu tzn. ČT1, ČT2 apod. Ale ve skutečnosti ten počet lidí, kteří sledují audiovizuální obsah jiným způsobem například v iVysílání nebo v iRozhlasu, těch je v některých případech dokonce více. Takže o budoucnost médií v jiné podobě na jiných platformách se nebojím.
Zmínil jste platformy České televize iVysílání nebo Českého rozhlasu iRozhlas, budou tyto platformy stačit jako konkurence pro Netflix, HBO Go a další, které se dnes těší velké popularitě?
Nepochybně stačí a stačit budou i do budoucna, pokud najdeme dostatečné financování pro obsah, který jsme schopni na tyto platformy umísťovat, a který jsme schopni jako původní tvorbu vyrábět. A to je to, o čem se dnes v České republice vede debata. Jestli chceme, aby tady existoval významný nezávislý veřejnoprávní producent obsahu, který je zaměřený právě pro diváky v České republice, obsahu, který vychází z naší historie, který reflektuje naši vlastní společenskou realitu. To jsou věci, na které platformy jako Netflix a další nedokážou dávat odpovědi. Oni vyrábí skvělé produkty, ale vyrábí je pro celý svět a tím pádem tak trochu taky univerzálně.
K původnímu obsahu České televize, který si našel velkou diváckou sledovanost, patřil v lednu a únoru seriál Smysl pro tumor. Na jaké další nové seriály se diváci České televize můžou těšit?
Seriálů bude celá řada a já bych z jarní sezóny zmínil Stíny v mlze II, což je krimi série lokalizovaná na sever do Ostravy. Je to pro nás citlivé téma, protože my jsme premiéru tohoto seriálu chtěli zařadit už po Novém roce, ale před Vánoci došlo k tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a jeden z dílů nové série Stínů v mlze, má téměř totožný námět s tím, co se v Praze stalo. Proto jsme se rozhodli premiéru odložit, protože jsme to vnímali jako necitlivé vůči pozůstalým i vůči celé společnosti. Stíny v mlze II tak začne Česká televize uvádět od dubna v pondělí večer.
Když jste usiloval o funkci generálního ředitele, chtěl jste propojit všechna česká veřejnoprávní média v rámci jedné zpravodajské platformy. Jak jste s tímto projektem pokročil?
Nepokročil. My jsme se loni na konci léta jak s panem generálním ředitelem Zavoralem z Českého rozhlasu, tak s panem ředitelem Kábele z České tiskové kanceláře dohodli, že oni vyšlou své emisary do pracovní skupiny, která by zvážila pozitiva i negativa takového projektu, ale v mezidobí velmi intenzivně započaly debaty o novém způsobu financování veřejnoprávních médiích v České republice, takže popravdě většinu času, který s těmito konkrétními pány řediteli trávíme, teď trávíme nad úplně jinými tématy. Já věřím, že se k tomu ještě do budoucna vrátíme.
Na způsob financování veřejnoprávních médií vám byla položena i jedna z otázek od studentů na debatě. Je náš systém rozhlasových a televizních poplatků udržitelný, nebo je potřeba ho změnit?
Ten současný systém určitě udržitelný není. Dneska se už dostal definitivně na hranu. Není udržitelný, protože ty poplatky byly v případě televizních poplatků v roce 2008 nastaveny bez jakékoliv valorizace. Český rozhlas a Česká televize jsou v tuto chvíli myslím jedinými veřejnými institucemi, které žijí 16 let, respektive v případě rozhlasu 18 let bez toho, že by jejich příjmy byly jakkoliv valorizovány. Takže když dneska někdo mluví o tom, aby média nejdřív ukázala, že umí šetřit, a potom že je možné uvažovat o navýšení poplatků, na to je moje odpověď taková, že pokud bychom nešetřili celých těch 16 nebo 18 let, pak by tady už dávno veřejnoprávní rozhlas ani televize neexistovaly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
