Třemešku dala jméno střemcha, zdejšímu náměstí místní nadšenci a svatý Antonín

Pojďme však do historie. Kdo a proč založil Třemešek v krajině mezi více než 800 metrů vysokými kopci Hraběšické vrchoviny se už dnes asi nedozvíme. Poloha v horách, v údolí zde počínajícího Třemešského potoka dávala tušit, že zde noví obyvatelé nebudou mít jednoduchý život a to se mělo záhy potvrdit. A co ještě můžeme vyčíst z názvu obce? Že zde v okolí patrně rostlo hodně střemch. Třemešek totiž podle jazykovědců odvozeninou od místa, kde se vyskytovaly tyto stromy či keře z čeledi růžovitých. Dokládá to také, že zakladatelé obce byli patrně Slované, neboť německé jméno obce je komoleninou českého pojmenování.

První zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy je Třemešek jmenován mezi 29 vesnicemi, které v úsovském panství od svého otce, markraběte Jana Jindřicha dostává jeho nejmladší syn Prokop. To by dokládalo, že osada byla vysazena někdy v době kolonizace podhorských oblastí dnešního Šumperska a Uničovska. Existují i záznamy o první zmínce ještě cca o 40 let starší. Listina, která je v tomto případě uváděna se však do dnešních dnů nedochovala.

Dřevené zárubně vstupních dveří do kaple nesou letopočet její stavby|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Vesnice se pomalu rozvíjela, jenže pak přišly války mezi markrabaty, následovaly husitské bouře a česko-uherské šarvátky a to už bylo pro obyvatele v horách trošku moc. A tak v 15. století vesnice zpustla.

Nového osídlení se pak Třemešek dočkal až v roce 1564. Nutno říci, že obci se začalo dařit. Po sto letech zde už hospodařilo 39 usedlých rodin. Počet obyvatel rostl i po třicetileté válce a na počátku 19. století už přesáhnul 600 usedlíků. Největšího počtu pak vesnice dosáhla, jak již bylo řečeno, v roce 1880, kdy zde žilo 656 obyvatel ve více než 110 domech.

Kdysi tu zněla hlavně němčina

Místní lidé většinou hovořili německy, to byl důsledek dosídlení obce po třicetileté válce, a živili se hlavně zemědělstvím, v tomto případě pastvinářstvím. Příležitostí pro zdejší obyvatele byl i rozsáhlý lesní masív, který obhospodařoval vrchnostenský lesní statek.

Po roce 1850 byla vesnice samostatná a patřila k šumperskému okresu. Po II. světové válce byla vesnice téměř zcela vysídlena a její osídlování šlo velmi pomalu. Lesní statek byl obnoven a spravoval jej stát. Počet obyvatel klesl pod 150 a tak byla v roce 1960 vesnice připojena k nedaleké Oskavě, jejíž součástí je dodnes.

Třemešské polesí|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

K pozoruhodnostem vesnice patří bezesporu nádherná krajina Hraběšické vrchoviny s hustými lesy v okolí. Katastr vesnice dosahuje až k nejvyšším skalnatým vrcholům a přes obce vede modrá turistická značka mířící z libinského nádraží na Rabštejn.

V samotné vesnici pak zaujme velká budova správy polesí a hlavně kaple sv. Antonína postavená v roce 1868, u níž stojí kříž. Mimochodem po patronu zdejší kaple místní pojmenovali také prostranství mezi kaplí a obchodem Náměstím sv. Antonína. Díky tomu je Třemešek zřejmě jednou z nejmenších obcí, která má své náměstí.