Třemešku dala jméno střemcha, zdejšímu náměstí místní nadšenci a svatý Antonín

23. listopad 2022

Jméno Třemešek se občas v našich krajích objevuje. Jedná se většinou o malé vesnice a nejinak tomu je i v případě Třemešku, který je dnes součástí Oskavy. I když tato vesnice kdysi bývala docela lidnatá.

Pojďme však do historie. Kdo a proč založil Třemešek v krajině mezi více než 800 metrů vysokými kopci Hraběšické vrchoviny se už dnes asi nedozvíme. Poloha v horách, v údolí zde počínajícího Třemešského potoka dávala tušit, že zde noví obyvatelé nebudou mít jednoduchý život a to se mělo záhy potvrdit. A co ještě můžeme vyčíst z názvu obce? Že zde v okolí patrně rostlo hodně střemch. Třemešek totiž podle jazykovědců odvozeninou od místa, kde se vyskytovaly tyto stromy či keře z čeledi růžovitých. Dokládá to také, že zakladatelé obce byli patrně Slované, neboť německé jméno obce je komoleninou českého pojmenování.

První zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy je Třemešek jmenován mezi 29 vesnicemi, které v úsovském panství od svého otce, markraběte Jana Jindřicha dostává jeho nejmladší syn Prokop. To by dokládalo, že osada byla vysazena někdy v době kolonizace podhorských oblastí dnešního Šumperska a Uničovska. Existují i záznamy o první zmínce ještě cca o 40 let starší. Listina, která je v tomto případě uváděna se však do dnešních dnů nedochovala.

Dřevené zárubně vstupních dveří do kaple nesou letopočet její stavby

Vesnice se pomalu rozvíjela, jenže pak přišly války mezi markrabaty, následovaly husitské bouře a česko-uherské šarvátky a to už bylo pro obyvatele v horách trošku moc. A tak v 15. století vesnice zpustla.

Nového osídlení se pak Třemešek dočkal až v roce 1564. Nutno říci, že obci se začalo dařit. Po sto letech zde už hospodařilo 39 usedlých rodin. Počet obyvatel rostl i po třicetileté válce a na počátku 19. století už přesáhnul 600 usedlíků. Největšího počtu pak vesnice dosáhla, jak již bylo řečeno, v roce 1880, kdy zde žilo 656 obyvatel ve více než 110 domech.

Kdysi tu zněla hlavně němčina

Místní lidé většinou hovořili německy, to byl důsledek dosídlení obce po třicetileté válce, a živili se hlavně zemědělstvím, v tomto případě pastvinářstvím. Příležitostí pro zdejší obyvatele byl i rozsáhlý lesní masív, který obhospodařoval vrchnostenský lesní statek.

Po roce 1850 byla vesnice samostatná a patřila k šumperskému okresu. Po II. světové válce byla vesnice téměř zcela vysídlena a její osídlování šlo velmi pomalu. Lesní statek byl obnoven a spravoval jej stát. Počet obyvatel klesl pod 150 a tak byla v roce 1960 vesnice připojena k nedaleké Oskavě, jejíž součástí je dodnes.

Třemešské polesí

K pozoruhodnostem vesnice patří bezesporu nádherná krajina Hraběšické vrchoviny s hustými lesy v okolí. Katastr vesnice dosahuje až k nejvyšším skalnatým vrcholům a přes obce vede modrá turistická značka mířící z libinského nádraží na Rabštejn.

V samotné vesnici pak zaujme velká budova správy polesí a hlavně kaple sv. Antonína postavená v roce 1868, u níž stojí kříž. Mimochodem po patronu zdejší kaple místní pojmenovali také prostranství mezi kaplí a obchodem Náměstím sv. Antonína. Díky tomu je Třemešek zřejmě jednou z nejmenších obcí, která má své náměstí.

autor: kbz
Spustit audio