Už je tomu 70 let, co osada Símře na Přerovsku padla za oběť kolektivizaci

Po staletí obhospodařovali půdu, která se dědila z generace na generaci. Lidem z okolí dávali práci, za války jídlo, pomáhali partyzánům. S nástupem komunistů přišli sedláci z osady Símře na Přerovsku o všechno.

Na jaře roku 1952 odvedli do vězení hospodáře, 7. dubna se z pěti statků nedobrovolně stěhovaly jejich rodiny.

Mezi přímé svědky tehdejších událostí patřil i Arnošt Pospíšil, který žil ve vedlejší vesnici a přes Símře chodil každý den do školy.

Čtěte také

Komunisté obrátili sedlákům z osady Símře život naruby. Jejich statky padly za oběť kolektivizaci

„V blízkosti osady Símře jsme s tátou pracovali na poli. Při práci jsme pozorovali, že se na návsi pořád něco děje, jsou tam nákladní auta. Táta se potom sebral a šel se tam podívat. Brzy se vrátil a řekl: ‚Símře je celá obstoupená, jsou tam četníci, milicionáři. Tak mi to připadá, že je asi vystěhovávají‘. Já mu říkám: ‚A mají na to právo?‘ On mi tehdy řekl: ‚Pamatuj si, že ten, kdo má moc, si právo udělá,‘“ popisuje Pospíšil pro Český rozhlas Olomouc. O osudech místních sedláků také sepsal publikaci.

Více se o 70 let starých událostech rozpovídal u mikrofonu Jany Zemkové.