Vyvlastnění je nejzávažnější zásah do vlastnického práva
K vyvlastnění může dojít jen za splnění řady přísných podmínek, které posuzují buď správní orgány, nebo soudy. „Tou nejzásadnější je, že vyvlastnění probíhá ve veřejném zájmu, na základně zákona a za náhradu,“ dodává Kateřina Frumarová.
Veřejný zájem je zpravidla celospolečenský, týká se např. dopravní obslužnosti. „Ale vyvlastnit se dá i kulturní památka, o kterou vlastník nepečuje a selžou všechny mírnější prostředky,“ říká doc. Frumarová z Právnické fakulty UP Olomouc.
Ve veřejném zájmu jde vyvlastnit i část pozemku souseda, přes kterou se potřebujeme dostávat ke svému domu, a jde o jedinou přístupovou komunikaci. A naopak, na straně vyvlastněné může být stát, kraj nebo obec.
Celému procesu vyvlastnění předchází neformální jednání. Pokud neproběhnou, pak musí ten, kdo chce vyvlastňovat zaslat vlastníkovi návrh dohody. „Obsahuje cenu za odkup, která vychází ze znaleckého posudku a musí v ní být uvedeno, že pokud nedojde k dohodě, může dojít k vyvlastnění,“ zdůraznila v Právní poradně Kateřina Frumarová. Vyvlastněný má pak 90 dnů na to, aby reagoval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.