Vyvlastnění je nejzávažnější zásah do vlastnického práva
K vyvlastnění může dojít jen za splnění řady přísných podmínek, které posuzují buď správní orgány, nebo soudy. „Tou nejzásadnější je, že vyvlastnění probíhá ve veřejném zájmu, na základně zákona a za náhradu,“ dodává Kateřina Frumarová.
Veřejný zájem je zpravidla celospolečenský, týká se např. dopravní obslužnosti. „Ale vyvlastnit se dá i kulturní památka, o kterou vlastník nepečuje a selžou všechny mírnější prostředky,“ říká doc. Frumarová z Právnické fakulty UP Olomouc.
Ve veřejném zájmu jde vyvlastnit i část pozemku souseda, přes kterou se potřebujeme dostávat ke svému domu, a jde o jedinou přístupovou komunikaci. A naopak, na straně vyvlastněné může být stát, kraj nebo obec.
Celému procesu vyvlastnění předchází neformální jednání. Pokud neproběhnou, pak musí ten, kdo chce vyvlastňovat zaslat vlastníkovi návrh dohody. „Obsahuje cenu za odkup, která vychází ze znaleckého posudku a musí v ní být uvedeno, že pokud nedojde k dohodě, může dojít k vyvlastnění,“ zdůraznila v Právní poradně Kateřina Frumarová. Vyvlastněný má pak 90 dnů na to, aby reagoval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.