17. listopadu jsem získala naději, že budeme uznáni, vzpomíná Monika Mihaličková
Monika Mihaličková je bývalá politička. V 90.letech, rok po dokončení školy, se stala místopředsedkyní meziresortní komise pro záležitosti romské komunity při Úřadu vlády ČR. Ve volbách, v roce 1998 byla zvolena do poslanecké sněmovny za Unii svobody. První momenty listopadových událostí vnímala velmi emotivně.
„Já jsem v roce 1989 byla na střední pedagogické škole v Boskovicích, kde jsem studovala obor Učitelství v mateřské školce. Můj bratr byl v té době na medicíně a spolu s jeho kamarády k nám do rodiny téma 17. listopadu přinesli. Z té doby mám velmi intenzivní vzpomínku, která se odehrála po 17. listopadu.”
Tatínek Moniky Mihaličkové, Gejza Horváth, se profesionálně věnuje hudbě od 80. let minulého století. Skládá vlastní písně a jako autor hudby a textu spolupracoval s několika romskými soubory. Spoluzakládal a pracoval jako redaktor časopisu Romano hangos. Přispíval do něj společensko-politickými komentáři, i písňovými a vzpomínkovými texty, které zachycují život a tradice Romů žijících na Slovensku, jeho dětství a mládí.
„Můj otec hrál na Náměstí svobody v Brně. Jako zástupce Romů byl přizván na demonstraci. Já stála těsně pod pódiem, na náměstí byl tisícový dav lidí. A jak všichni skandovali, tak najednou na pár vteřin ztichli a čekali na to, až můj táta zahraje první akord a zazpívá. A já byla hrdá, měla jsem husí kůži po těle, tekly mi slzy dojetím. Na závěr celé náměstí intenzivně tleskalo, byla v tom neuvěřitelná síla. Tehdy jsem získala naději, že budeme uznáni a vnímáni jako důležitá součást české společnosti. Romská menšina, která najednou vystupuje na pódiích a říká “my jsme tady, my k vám patříme”. Tak tohle byl můj intenzivní a významný zážitek, který si dodnes pamatuji velmi živě a zůstává stále se mnou.”
Monika Mihaličková byla ve volbách v roce 1998 zvolena do poslanecké sněmovny za Unii svobody. Spoluzakládala občanské sdružení Atinganoi, které se orientovalo na výchovu romských elit. V parlamentu zasedala do voleb v roce 2002. Byla členkou sněmovního petičního výboru.
„Přinesla jsem tři významnější legislativní návrhy. Jeden z nich se týkal školského zákona, který v té době v sobě zahrnoval diskriminační podmínku. V zákoně bylo napsáno, že v případě že absolvujete zvláštní školu, nemáte podle zákona možnost pokračovat ve studiu na střední škole zakončené maturitou. A tuto část zákona jsme v rámci novely zákona předložila a sněmovna ji schválila. Tedy Romové, kteří v té době absolvovali zvláštní školu, mohli dál pokračovat ve studiu na středních školách zakončených maturitou.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.