Adam Černý: Macronova Evropa může padnout u něj doma
Politik, který si může říci, že na jeho slova došlo, by měl být spokojen, ale v případě nejnovějšího projevu francouzského prezidenta na téma Evropa to tak úplně neplatí. Když Emmanuel Macron přednášel svou řeč v roce 2017 na půdě jedné z nejstarších evropských univerzit, pařížské Sorbonny, razil tezi, že politická Evropa ztělesněná v Evropské unii, může obstát, jen když vnitřně posílí.
Ačkoli to tehdy nevyslovil nahlas, brzy se ukázalo, jak překvapivě snadno se mohou zpochybnit evropské jistoty, kterými po desetiletí byly levné energetické dodávky z Východu a bezpečnostní garance ze zámoří.
Čtěte také
Ve prospěch Macronovy obhajoby silnější, v jeho slovníku samostatnější, suverénní Evropy mluvila v minulých letech zkušenost z energetické krize po otevřené putinovské agresi vůči Ukrajině i lekce, že tak masivní problém jako covidová pandemie nedokážou zvládat jednotlivé národní státy, ale mnohem účinněji sedmadvacítka jako celek.
Když se nyní Emmanuel Macron do Sorbonny vrátil, aby znovu vytyčil svou evropskou vizi, jeho řeč postrádala byť jen náznaky triumfalismu politika, kterému události daly za pravdu. Naopak zněla pochmurně, místy až apokalypticky. Jak jinak totiž vnímat jeho slova, že Evropská unie není samozřejmostí, jednou provždy danou věcí, ale že je smrtelná, a proto může zaniknout.
Problém nacionalismu
Důvody mohou být vnitřní, jak ukazuje nárůst nacionalismů, i vnější, protože ani jedna z evropských zemí ve světové konkurenci stěží obstojí vůči tak velkým zemím, jako je Čína nebo Indie, ale i Spojené státy, kde by se s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu vrátila i politika „Amerika na prvním místě“.
Čtěte také
Proto francouzský prezident vykreslil dramatický obraz s hrozbami, které míří proti evropské bezpečnosti, jak to ukazuje nynější Rusko, proti její prosperitě, jak to dokážou protekcionistické kroky, ke kterým se uchyluje dnešní čínské vedení, nebo útoky na humanistické hodnoty, které se dostávají pod tlak nejen nacionalismy, ale i mnohdy cíleně vyhrocovanými debatami na sociálních sítích.
Ke všem těmto bodům má Emmanuel Macron řadu přesvědčivých argumentů. V jeho výčtu, ačkoli mluvil na domácí půdě, však scházel jeden důležitý moment. Nepadla ani zmínka o tom, jak se francouzský prezident hodlá vyrovnat s problémem nacionalismu ve své vlasti, kde ho nejvýrazněji ztělesňuje Národní sdružení, které sice dnes nevede, ale stále pevně řídí Marine Le Penová.
Ta již podvakráte neuspěla v pokusu stát se hlavou státu, ale již z letošních voleb do Evropského parlamentu její strana může vyjít jako nejsilnější. Macronův sen o liberálně demokratické Evropě sahající od portugalského Lisabonu po ukrajinskou Oděsu by mohla paradoxně pohřbít za tři roky Marine Le Penová, pokud vstoupí do Elysejského paláce.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
