Alena Mornštajnová: Dívka z města mezi zelenými kopci
Jaro roku 1911 je suché, a tak řeka za mými zády teče nehlučně a líně se plazí k dalšímu jezu. Tak zní jedna z prvních vět povídky známé valašsko-meziříčské prozaičky Aleny Mornštajnové Dívka z města mezi zelenými kopci. Z podtitulu se dovídáme, že jde o příběh jednoho známého obrazu.
Alena Mornštajnová je známá tím, že se ráda nechává inspirovat skutečnými příběhy, vyprávěním, které zachytí ve vlaku, stránkou kroniky, vzpomínkou nebo třeba obrazem, který ji z nějakého důvodu zasáhl více než jiné. Před kterým tiše stála a v duchu spřádala jeho historii.
Dívka z města mezi zelenými kopci je povídka s neobvyklým příběhem, která se možná odehrál přesně tak, jak je napsán. A možná ne, kdo ví. Rozhlasová adaptace povídky vznikla ve ztížených dobách života omezeného koronavirovou epidemií zejména díky vstřícnosti Moravského divadla Olomouc.
Související
-
Setkání s literaturou za časů koronaviru
Bilá laň, Kinžal, Dívka z města mezi zelenými kopci, Čisté radosti, Asklépios jsou názvy pěti povídek českých autorů, jejichž rozhlasové adaptace vznikaly ve zvláštní době.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.