Alexandr Ivanovič Kuprin: Loli. Romantizující povídka z cirkusového prostředí
Kadet, spisovatel, žurnalista, překladatel, pilot, herec i cirkusový podnikatel, tím vším byl Alexandr Ivanovič Kuprin. Romantizující povídka Loli patří mezi Kuprinovy krátké povídky a odehrává se v cirkusovém prostředí. Narodil se v roce 1870, na vesnicí v Penzenské oblasti v Povolží. Jeho otec, nižší vládní úředník, zemřel na choleru a matka, zchudlá tatarská princezna, se se čtyřletým synem přestěhovala do Moskvy.
Ještě jako student vojenské školy Kuprin zveřejnil svou první povídku a kvůli ní skončí v posádkovém vězení. Přesto se na přání matky připravuje na vstup do Akademie generálního štábu, urážka policisty však jeho vojenskou kariéru znemožní. Kuprin se rozhodne armádu opustit, odchází do Kyjeva a věnuje se psaní a cestování. Zvlášť důležitý je pro Kuprina rok 1900, kdy se na Jaltě setkává s Maximem Gorkým a Antonem Pavlovičem Čechovem.
Román Souboj mistrně zachycuje prostředí zapadlých haličských městeček, bezútěšnou pustotu ruské provincie a bezvýchodnost důstojnického života. Skandální dvojdílný román Jáma vypráví o každodenním životě oděských prostitutek. Lyrická próza Sulamit z roku 1908 je mistrnou parafrázi biblické Písně písní. Kuprin píše a je velmi oceňován nejen Tolstým, ale i svými vrstevníky - Čechovem, Gorkým, Andrejevem a Buninem.
Říjnovou revoluci Kuprin nepřijal a přes Finsko odchází do Paříže, kde žije až do roku 1937. Emigraci však nese velice těžce, a těžce taky tvoří. Stýská se mu, propadá depresím a alkoholismu, žije v chudobě.
"Má touha po domově nepomíjí, neotupuje se, naopak útočí na mne stále častěji a je stále hlubší."
V roce 1937 onemocní rakovinou a vrací se do Sovětského svazu, kde je navzdory stalinským represím přijat vlídně a dostává se mu péče ve státním sanatoriu. O rok později Alexandr Ivanovič Kuprin umírá, jeho hrob najdeme na Volkovském hřbitově v Petrohradu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
