Alois Jirásek: FILOSOFSKÁ HISTORIE

12. srpen 2011
Obal knihy

Dramatizovaná četba na pokračování. Připravil Mojmír Otruba.
Hudební improvizace Jiří Nečekal.
Účinkují Jiří Adamíra, Josef Patočka, Jaroslav Drbohlav, Marcel Vašinka, Miroslav Středa, Eva Klepáčová, Antonie Hegerlíková, Milena Steinmasslová, Jana Boušková a Miroslava Hozová.
V roce 1981 natočila režisérka Alena Adamcová.

Český romanopisec a dramatik, tvůrce historických povídek, románů a cyklických románových kronik z českých dějin (husitství, pobělohorská protireformace, národní obrození), historických a vesnických dramat a her s pohádkovými motivy Alois Jirásek (1851-1930) se narodil se ve východočeském Hronově, vyrůstal v Broumově. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové (1867-71). Po studiu dějepisu na filosofické fakultě v Praze (1871-74) působil jako středoškolský učitel v Litomyšli a po roce 1888 v Praze. V roce 1917 jako první podepsal 'Manifest českých spisovatelů', čímž vyjádřil touhu po národní samostatnosti. Po volbách v roce 1920 se stal členem republikového senátu.
V letech 1901-21 redigoval časopis 'Zvon'. Historickou objektivností, realističností a aktuálním vylíčením smyslu českých dějin přiblížil svá díla současnosti. Vybíral si látky romantické i psychologické, konfrontoval osobní ideály se soudobou společností. Hlubší pohled na vlastní životní epochu rozvinul ve svých memoárech. Zemřel v Praze.

Alois Jirásek

Při studiu na litomyšlském gymnáziu bylo ještě dvouleté studium filosofické, jež bylo určeno těm, kteří chtěli studovat na univerzitě. Právě do těchto míst nás zavádí děj povídky Filosofská historie, kterou vám budeme vyprávět.

Jedná se o léta 1847-1848. Slečna Elis mívala každým rokem na bytě studenty. Nyní u ní pobývali čtyři. Jmenovali se Zelenka, Frybort, Vavřena a Špína. Na jaře 1847 zakázalo hradecké biskupství majáles, nejoblíbenější zábavu studentů i ostatních obyvatel v Litomyšli. Studenti se bouřili. Přes zákaz, ale s podporou města, přece jen oslavy uskutečnili. Hlavními organizátory byli právě Zelenka, Frybort, Vavřena a Špína. Majáles v nedošínském háji však přinesly i obavy z těžkých trestů. Za studenty se však přimluvil profesor náboženství a dokonce hrabě Žorž, a tak vše dobře dopadlo.
Studenti dál žili svým životem. Frybort se zamiloval do domácích Márinky, kterou tajně miloval i Špína. Vavřena vyučoval v domě úředníka Roubínka. Sblížil se zde s jeho neteří Lenkou, která musela snášet mnohá příkoří od své tety a namyšlené sestřenice Lotky. Došlo ke zkouškám, ze kterých neprospěl pouze Špína. Rozhodl se proto vstoupit do kláštera. Na jaře roku 1848 nastal v Praze i na venkově vlastenecký ruch.V Litomyšli byla utvořena studentská legie, jejími členy se také stali Frybort a Vavřena. Když vypukla v Praze revoluce, odešli bojovat. Na barikádách se setkali se Špínou, který byl už v řeholním rouchu. Špína byl zasažen střelou, padl Vavřinovi do náručí, ve kterém i zemřel.
Revoluce byla poražena. Po uklidnění situace odjel Frybort s Márinkou na rodný statek na Hané, Vavřena se stal lékařem a oženil se s Lenkou.

Poslouchejte Setkání s literaturou
Premiéra 1.dílu 29. 07. 2007 ve 20:30 - repríza 1.8.2007 krátce po 19té
Premiéra 2.dílu 5.8. 2007 ve 20:30 - repríza 8.8.2007 krátce po 19té
Premiéra 3.dílu 12.8. 2007 ve 20:30 - repríza 15.8.2007 krátce po 19té
Premiéra 4.dílu 19.8. 2007 ve 20:30 - repríza 22.8.2007 krátce po 19té
Premiéra 5.dílu 26.8. 2007 ve 20:30 - repríza 29.8.2007 krátce po 19té
Premiéra 6.dílu 2.9. 2007 ve 20:30 - repríza 5.9.2007 krátce po 19té