Andělé a čerti mě přestali bavit, lákalo mě podívat se do éry stalinismu. Tak vznikl román Opona, říká spisovatel Ondřej Hübl

29. duben 2022

Čeština ho vždycky bavila. Jako malý hodně četl, brzy ho ale začaly víc táhnout jiné záliby – hlavně sport, holky a muzika. „K četbě jsem se tedy vrátil, až když jsem se vybouřil,“ říká autor řady reklamních kampaní, textař a od roku 2018 taky spisovatel Ondřej Hübl. Tehdy debutoval sbírkou nekorektních, satirických povídek vydaných pod názvem Hod mrtvou labutí. Letos na ní navázal dystopickým románem Opona.

Na otázku, proč podle něj kniha mezi českými čtenáři tak dobře rezonuje, ale jednoznačnou odpověď nemá: „Nevím, asi se trefila do vkusu čtenářů, možná vystihla i něco z ducha doby,“ říká autor, který svůj příběh zasadil do éry 50. let, do doby politických procesů, kolektivizace zemědělství, otrocké dřiny v dolech i budovatelských divadelních her.

Spisovatel Ondřej Hübl se svým románem Opona

V románu Opona ale nejde o vážně míněnou cestu do minulosti, nýbrž o parodický pohled za železnou oponu, který se odehrává v kulisách současného filmového městečka. Do něj se za pomoci cestovní agentury vydává strávit dovolenou miliardář podnikající v IT, a to i se svou nespokojenou, ambiciózní ženou a levičáckou dospívající dcerou. Záměrem ovšem nebylo vytvořit politickou agitku, ale napínavý románový příběh: „Oponu jsem nepsal jako agitační román, chtěl jsem vytvořit čtenářsky atraktivní text. Zkrátka více napětí, méně politiky,“ usmívá se.

Reklamy, které zachraňují svět, nemám rád

Že vznikne román, ale v počátcích netušil ani on sám. Původně totiž psal televizní dramatickou minisérii pro režiséra Jiřího Stracha: „S Jiřím jsme se scházeli a vymýšleli námět na film Anděl Páně III. Když nás pak už čerti a andělé přestali bavit, přišel Jirka s námětem, ve kterém cestovní agentura vozí lidi do éry komunismu,“ popisuje genezi seriálu, do které brzy vpadl covid. V době sociální izolace začal mít autor pocit, že píše do zdi. „Psaní mi nešlo, nedokázal jsem se mimo jiné trefit do stanovené stopáže 70 minut na díl. Dramaturg a režisér taky měli na scénář odlišné názory a já se zmítal mezi nimi.“ Chvíli tedy práci na sérii odložil, a když asi po půl roce začal psát díl třetí, potřeba osvěžit si situace i motivace postav ho přivedla k nápadu napsat knihu.

Martin Myšička a Ivan Trojan v seriálu Zkáza Dejvického divadla

Ve Vizitce také detailně popsal vznik své povídkové sbírky Hod mrtvou labutí a zavzpomínal na vznik televizního seriálu Zkáza Dejvického divadla, který v roce 2018 psali společně s režisérem Miroslavem Krobotem. Došlo i na jeho oblíbené autory – francouzského provokatéra Michela Houellebecqa nebo myšlenkově spřízněného básníka a prozaika Petra Stančíka. S tím ho ostatně nepojí jen silné přátelství, ale i dlouholeté působení v reklamní sféře. Hübl se v ní pohybuje dvacet let, své nápady během nich uplatnil v řadě reklamních kampaní, především pro české i zahraniční mobilní operátory. Jaký je jeho recept na účinnou reklamu, která lidem skutečně uvízne v hlavě? „Asi bych řekl nebát se vymyslet něco kontroverzního. Reklama má být výrazná a neměla by se bát humoru. Reklamy, které zachraňují svět, nemám rád,“ uzavírá.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.