Anton Pavlovič Čechov: Voloďa
Povídka Voloďa z dílny klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova je mistrovskou variací na častý námět - nezkušené mládí se nedokáže vyrovnat s cynismem dospělých. Sedmnáctiletý student Voloďa se ve zdánlivě lehkým perem napsaném vyprávění stane obětí své vlastní matky a její lehkomyslné přítelkyně.
Ruský spisovatel Anton Pavlovič Čechov (1860-1904) se narodil v roce v Taganrogu jako syn obchodníka se smíšeném zbožím. Studoval medicínu v Moskvě a na živobytí si vydělával psaním humoristických příběhů. Pomáhal tím živit svou matku i sourozence. Živil se také jako reportér ze soudní síně a psal rovněž komické texty pro divadlo. Své texty podepisoval tehdy pseudonymem. Celý život si Čechov přál napsat velký román a dramatické dílo, ve kterém by popsal nelehký život své generace, jeho dramatická tvorba se však stala uznávanou teprve po jeho smrti a Čechovovy hry jsou stále znovu a znovu uváděny po celém světě.
V roce 1888 začal Anton Pavlovič Čechov, který byl vynikajícím povídkářem, psát psychologické povídky. Soustředil se na vnitřní život postav a na vykreslení atmosféry, ale nezapomínal, že humor je i v tomto případě kořením příběhu. Do tohoto žánru patří rovněž povídka Voloďa.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
