Antonín Panenka: „Ve Španělsku po mně pojmenovali restauraci i sportovní časopis“
Fotbalista Antonín Panenka má ve Španělsku nejen restauraci, která nese jeho jméno, ale i sportovní časopis. Luboši Xaverovi Veselému vysvětlil, že sportovní život je krátký, a proto jsou dnešní nároky na honoráře sportovců tak vysoké. Panenka se setkával s mnoha světovými fotbalisty zvučných jmen, například v Rapidu Vídeň se přátelil s Johannem Krankelem. Byl slavný, byl úspěšný, ale emigrovat ho nikdy nenapadlo.
K pojmenování časopisu ve Španělsku došlo kuriózním způsobem. Antonína Panenku oslovilo u moře sedm španělských chlapců, kteří se rozhodli vydávat sportovní časopis s tím, zda by mohl nést jeho jméno. Prý to vyhodnotili jako nejlepší možnost. Antonín Panenka neváhal a podepsal jim u notáře plnou moc se svolením jeho jméno používat. Časopis Panenka je ve Španělsku časopis velmi populární a jeho součástí už je i TV Panenka.
Xaverovi se slavný fotbalista svěřil se svým názorem na dnešní vrcholový sport, nebál se mluvit ani o penězích: „Narodil jsem se v jiné době, v jiném prostředí, byl tady jiný systém, který nedovoloval, aby byli fotbalisté profíci. Mě v životě nenapadlo, že bych se mohl fotbalem živit, ale o to víc jsme hráli srdcem, se zaujetím. Měli jsme výborné vztahy i se soupeři.“
Za získání některých hráčů platí v současné době fotbalové kluby takřka astronomické částky. Antonín Panenka s tím ne tak úplně souhlasí, ale zároveň dodává: „Sportovní život je krátký, co mají fotbalisté dělat, když po šesti až sedmi letech skončí? Takže se člověk nemůže divit, že mají hráči tak vysoké požadavky. Musí si za deset let vytvořit podmínky, aby se zabezpečili.“
Jednu dobu se říkalo: hraje Panenka, místo hraje Rapid Vídeň FC
„Každý dobrý hráč si dává cíle, ani já jsem nebyl výjimkou, chtěl jsem hrát první ligu, chtěl jsem být hráčem, který hraje v každém zápase. Chtěl jsem se dostat do národního mužstva. Samozřejmě ve věku, kdy jsem odcházel do Rapidu Vídeň, kdy mi bylo 32 let, tak jsem musel mít padesát startů za národní mužstvo, jinak by mě nepustili. A to se mi povedlo. Na stará kolena si mohl člověk trochu přivydělat,“ říká Panenka a popisuje rozdíly mezi sebou a spoluhráčem Johannem Krankelem:
„On přišel z velkého španělského klubu z Barcelony, přestup si sám zaplatil ze svých peněz. Já jsem přišel z Prahy, měl jsem problém domluvit se, neuměl jsem německy ani anglicky, takže začátky byly těžké. Od Johanna jsem se naučil všechny chválit, protože lidi ho měli za tento přístup rádi. Po dvou letech v působení klubu jsem si získal svými výkony diváky i vedení a vzali mě na vědomí. Po dvou letech už se říkalo, že někde hraje místo Rapid Vídeň FC Panenka,“ dodává s úsměvem fotbalová legenda.
Chcete vědět, proč tak úspěšný a zabezpečený fotbalista neemigroval a jakému fotbalovému klubu fandí? Poslechněte si záznam pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.