Archeologové v Přerově našli mohutné hradby z kastelánského hradu z 10.–12. století
Unikátní nález se podařil archeologům v Přerově. Na historickém Horním náměstí odkryli pozůstatky hradu z 10. až 12. století. Jde o mohutnou hradbu z devonského vápence, která je místy až dva metry široká. Podle archeologů je důkazem toho, že hrad několik staletí střežil strategický brod řeky Bečvy v údolí Moravské brány, kudy vedly kupecké stezky. Součástí unikátních archeologických nálezů jsou i stříbrné mince a kovové nástroje.
S archeologem Ondřejem Vénosem jsme na Horním náměstí v Přerově, kde stavební dělníci srovnali se zemí jeden z historických domů a on s detektorem kovu kontroluje každý kousek zeminy. Té udusané, po které chodíme ale i vykopané, kterou odváží dělníci v kolečkách. Právě díky jeho pečlivé práci se mu podařilo najít několik zajímavých mincí.
„Máme prozatím celkem osm stříbrných mincí, které pochází z jednotlivých terénních vyrovnávek. Tou nejstarší je stříbrný fenik Albrechta Rakouského. Dále zde máme mince českého krále Vladislava Jagelonského. Z dvanáctého století jsou tu dvě podkovy. Rovněž se podařilo najít několik železných nožíků,“ ukazuje vedoucí výzkumu Zdeněk Schenk.
Vůbec ten nejzajímavější nález ale neobjevil detektor kovu, ale vykopali ho dělníci. Jde o mohutné hradby původního přerovského hradu. Samotná hradba je unikát. Byla zapuštěná do mladohradištního souvrství z 10. až 12. století. Šířka této masivní hradby dosahuje až 190 cm. Vidíme, že byla vyzděna z opravdu velkých bloků devonského vápence a je pojena velice kvalitní vápennou maltou. Tady vidíme pozůstatky původního přerovského kastelánského hradu, který střežil tehdejší strategický brod přes řeku Bečvu. Město Přerov bylo v roce 1256 povýšeno králem Přemyslem Otakarem II. na město královské,“ dodává Schenk.
Kastelánský hrad/kastelánie
Kastelánie byl v časech Přemyslovců hradský obvod, který patřil ke každému hradu. Těchto hradů byla celá síť, která celkově vytvářela hradskou soustavu. Hradská soustava byla hlavní oporou přemyslovských knížat. Část z hradů v tomto systému byla postavena již v 10. století. Proces vývoje byl završen za vlády knížete Břetislava. Obvod kolem kastelánie měl rozlohu v poloměru přibližně 15 kilometrů. V málo obydlených oblastech byl hranicí mezi dvěma kastelániemi střed lesů, jenž odlišné obvody rozděloval. V čele každé kastelánie byl kastelán, hradský správce (comes, prefectes, castellanus).
Okolí těchto hradů obývalo zvláštní služebnictvo, které mělo povinnost hrad zásobovat nebo v něm sloužit. Jako výnos za služby měli tito lidé od knížete darovánu půdu, na níž mohli hospodařit. Tento systém se nazývá služebnou organizací. Daně a jiná břemena prostého lidu se taktéž vázala ke správním hradům. V podhradí se nacházely osady, kde ve dvorcích žili velmožové a provinční úředníci.
Zrušení systému kastelánie se datuje do poloviny 13. století, kdy se střediskem vlády stala knížecí města a hrady.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Archeologové pozůstatky hradeb zdokumentují. Veřejnosti ale přístupné nebudou. Majitel domu je nechá zakonzervovat.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
-
Chorvatsko letos čeká volební maraton. Nejmladšího člena EU trápí odliv mladých a zdražování
-
Škody na vinohradech přesáhly podle svazu dvě miliardy korun. V Čechách dosahují 95 procent
-
Berbrova kauza se chýlí ke konci. Jeho obhájci v závěrečných řečech kritizují postup soudu i žalobce
