Arcibiskup František Vaňák strávil velkou část života v Rýmařově. Za dva roky na stolci pak musel udělat více než jiní za dvacet let

12. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Vaňák v pracovně

Právě letos si připomínáme dvě významná životní jubilea prvního porevolučního olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka. Právě před 105 lety se ve Vojtěchově na Zábřežské vrchovině narodil a před 30 lety dotlouklo jeho srdce naposledy.

Rýmařovská fara kde strávil 38 let

František Vaňák se narodil v malozemědělské rodině. Kromě rodičů měla na jeho výchovu k víře velký vliv jeho teta, řádová sestra Alžběta Norbertina Vaňáková. Ta byla i literárně činná a navíc pracovala v sociální oblasti, což bylo mladému muži blízké.

Vystudoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a nastoupil na bohosloveckou fakultu v Olomouci. Roku 1941 byl po absolutoriu vysvěcen na kněze a nastoupil do farnosti Frenštát pod Radhoštěm.

Po několika letech se na fakultu vrátil, aby složil doktorát a v té době působil v Olomouci v chrámu sv. Michala. V březnu 1950 promoval a jako čerstvý doktor teologie byl jmenován prosynodálním soudcem církevního soudu. V církevní justici působil i v pozdějších letech a v roce 1964 byl ustanoven oficiálem církevního soudu.

Stejně jako v Olomouci působil František Vaňák i v Rýmařově v kostele sv. Michala

Nově nastoupivší komunistické moci se však jeho aktivity nezdály a tak byl nuceně přeložen do Rýmařova. Ve zdejší farnosti strávil 38 let. Byl pod dozorem, nicméně snažil se pracovat, jak jen to šlo. Spravoval farnost, opravoval památky, pečoval o nemocné ve zdejší nemocnici a kromě toho si ještě našel čas na setkávání s přítelem Františkem Tomáškem, který sem za ním jezdil a se kterým vyráželi na horské túry, aby mohli nerušeně diskutovat.

Zasloužil se o opravu barokního poutního skvostu v Rýmařově – proslulé kaple v Lipkách, která by bez jeho péče patrně už nestála.

Kaple v Lipkách v Rýmařově

Málokdo věděl, že se o něm mluvilo už v šedesátých letech jako o kandidátu a uprázdněný stolec olomouckého arcibiskupa. Tehdy bylo ale ještě příliš brzy na to, aby režim jeho nástup povolil. Nakonec se jednalo znovu na konci osmdesátých let. Za podpory Vatikánu a kardinála Tomáška je apoštolským administrátorem olomoucké arcidiecéze 26. července 1989 zvolen ThDr. František Vaňák. Je rovněž vysvěcen biskupem, nicméně arcibiskupské svěcení režim nepovolil.

František Vaňák s rodiči

StB dobře věděla, že František Vaňák je už v době jmenování těžce nemocen a doufal, že jej to bude limitovat v jeho práci. To se však velmi zmýlil. Byl jedním z prvních, kdo vystoupil na podporu studentů v listopadu téhož roku. V nových poměrech se také pustil do práce na diecézi.

Pamětní deska na faře v Rýmařově

Už 21. prosince 1989 jmenován arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. Arcidiecézi převzal do své správy 17. března 1990. V tentýž den jmenoval Svatý otec Jan Pavel II. jeho pomocné biskupy Jana Graubnera a Josefa Hrdličku. I když mu ubývalo sil, vložil je do snah o obnovu církevního školství, do snahy o svatořečení Jana Sarkandera a o nápravu škod v církvi. Díky němu už v roce 1990 mohli nastoupit na fakultu první studenti bohosloví a o rok později zasedli do lavic v Kroměříži i první studenti arcibiskupského gymnázia. Jen krátce po jejich nástupu arcibiskup onemocněl a 14. září 1991 v nemocnici ve Městě Albrechticích zemřel. Pochován je na sv. Hostýně, jak si přál.

Více o něm prozradí další díl cyklu Přímo z místa.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.