Astronom Jiří Dušek o unikátním dokumentu: V sále digitálního planetária jste opravdu Na hraně nebe
V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.
„Hned z večera září nápadná hvězda, to je planeta Saturn. Později se objeví Pluto. A kdo chodí do práce brzo ráno, třeba kolem páté, může vidět Venuši, které se také říká Jitřenka.“
Na hraně nebe
Brněnská hvězdárna uvedla nový dokument s názvem Na hraně nebe, který vás zavede až do stratosféry, pod kterou se tvoří počasí. Je natočený ve 360stupňovém formátu. „Sedíte v sále digitálního planetária, nad vámi je projekční plátno, které má podobu polokoule, takže ať se díváte na jakoukoli stranu, vše perfektně vidíte. Je to zážitek, který jinde nezažijete,“ přibližuje Jiří Dušek v pořadu Alex a host.
Dokument pojednává o fenoménu mraky a jak jsou pro nás mraky důležité pohledem malé holčičky, astronomky a pilota. „Všechno to jsou reálné záběry reálných mraků z reálných míst. Filmaři putovali nejen po Česku, ale byli také na Slovensku, v Chile nebo Patagonii. Myslím, že máme unikátní záběry. Diváci, kteří sedí v našem sále digitálního planetária se jakoby vznesou do výšky 30 kilometrů.“
Czech Space Week
Tento týden probíhá týden vesmíru. Velká akce spojená s kosmonautikou pod názvem Czech Space Week začala v Praze, od středy pokračuje v Brně. „V Brně se v rámci veletrhu Gaudeamus, což je veletrh zaměřený na propagaci vysokých škol, otevírá český kosmický pavilon. Středobodem veletrhu budou naše obří nafukovací modely vesmírných těles,“ láká Jiří Dušek.
Budeme mít druhého kosmonauta ve vesmíru?
Podívat se do vesmíru je sen nejen spousty dětí, ale i dospělých. Takové štěstí by po náročné přípravě mohl mít i český kosmonaut Aleš Svoboda. „Do výběru se přihladilo 22 tisíc lidí a on se dostal mezi dvacítku vybraných. Tak pokud se vše podaří, na přelomu roku 2027 až 2028 bychom se mohli po půl století po Vladimíru Remkovi dočkat druhého našeho kosmonauta ve vesmíru,“ potvrzuje ředitel Hvězdárny a planetária Brno.
Jiří Dušek si od případného letu Aleše Svobody také slibuje větší zájem o vědu a techniku. „Potřebujeme vědce a techniky. Nakonec já jsem byl také ovlivněn letem Vladimíra Remka. Takže jsem jasný příklad toho, že to funguje,“ svěřuje se s úsměvem astronom.
„Nároky na lidské tělo, na zdravotní stav astronauta nebo astronautky, už nejsou tak přísné. Takže buď je člověk součástí nějakého národního kosmického programu jako Aleš Svoboda, nebo je někdo hodně movitý a letenku si koupí. Mezinárodní kosmické stanice se dopravují zhruba 400 km nad Zemi, ale ne výš než 600 kilometrů nad zemský povrch. Moře je od nás vlastně dál.“
Sedmikrásky na nebi
Jiří Dušek je také autorem knihy Sedmikrásky na nebi, která mapuje 26 hvězdáren, planetárií a science center. Hvězdárny také zmapoval ve stejnojmenném pořadu Českého rozhlasu, kde přidal i zajímavosti a tipy na výlet v okolí.
Podle něj je každá hvězdárna něčím krásná a jedinečná. Kdyby měl přece jen některou vyzdvihnout? „Technologickým zázrakem je samozřejmě kromě Brna ledkové Planetárium v Praze ve Stromovce a moc se mi líbí hvězdárna v Ostravě. Ta je zase unikátní svou architekturou. Ale líbí se mi opravdu všechny.“
Hvězdáren je však mnohem víc, než které Jiří Dušek osobně navštívil. „Jsou i soukromé, ale v knize jsou zmíněné jen ty, které jsou přístupné veřejnosti.“
Co mimořádného můžeme očekávat na obloze příští rok? Kolik stojí letenka do vesmíru? Jaké fyzické předpoklady musí splňovat kosmonaut? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
