Autobus základní školy Údolí Desné má stále víc napilno. Škola možná pořídí další

Škola si nejdříve nebyla jistá, jestli bude autobus dost vytížený, teď šofér neví, kam dřív.

„Jsme jednou ze tří svazkových škol v České republice a víceméně jsme školou, která sdružuje vesnice v mikroregionu Údolí Desné,“ vysvětluje ředitelka Eva Bicanová netradiční fungování školy. Tu zřizuje Svazek obcí Údolí Desné, který škole platí autobus.

„Protože se ve škole snažíme děti přesunovat mezi jednotlivými pracovišti, tak využíváme toho školního autobusu. Protože je taky ve škole mnoho mimoškolních aktivit, tak využíváme ten autobus také pro přesun na ty kroužky také,“ říká Bicanová.

Ten je po dvou letech svého provozu čím dál nezbytnější. Bez autobusu by spousta dětí musela dojížděním trávit hodně času.

Například Maruška z druhého stupně má díky školnímu autobusu jednou tak kratší cestu: „Dojíždím až ze Sobotína, což je celkem dálka. Normálním linkovým autobusem jsem sem jezdila asi tři čtvrtě hodiny a školním autobusem to stíhám za dvacet minut, takže je to určitě výhodnější.“

Její spolužačka Katka měla zas jiný problém. Hromadnou dopravou to sice nemá zas tak daleko, ale místní spoje jí nenavazují tak, aby byla ve škole v čase, kdy potřebuje:

„Ráno jsem musela brzo vstávat, protože tady autobus jezdí v sedm hodin. Ten školní jezdí až o půl osmé a akorát tak přijedu do školy a nemusím díky tomu čekat třeba v zimě před školou.“

Autobus nevyužívají jen děti, které se přesouvají z jedné budovy do druhé například do tělocvičny nebo do dílen. Často se svezou i učitelé, kteří učí na obou stupních. Teď vozí autobus děti i na volnočasové aktivity a přestává stačit.

„Ten autobus není nafukovací. Žáků a aktivit je hodně a my se snažíme vyhovět co njevětšímu počtu žáků,“ dodává Eva Bicanová.

Pokud bude školní autobus stále vytíženější, zváží škola pořízení dalšího minibusu nebo transportéru.