Až čtyřicet procent dětí jde do prvních tříd s nějakou vadou řeči, říká logopedka Renáta Vrbová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Renáta Vrbová

Většinou jde o dyslalii, patlavost, poruchu artikulace hlásek. Dále o koktavost a vývojovou dysfázii, což už je těžší narušení řeči, které v sobě zahrnuje spoustu problémů. „Nebo dysartrii, palatolalii nebo mutismus, kdy dítě nemluví vůbec třeba s paní učitelkou,“ doplňuje Renáta Vrbová.

Sama jako malá koktala a nelíbila se jí paní logopedka, ke které chodila, byla prý příliš direktivní. Proto to dělá jinak. „Současné děti jsou bystřejší, energičtější a proto potřebují rychle se střídající podněty. Sedět u zrcadla a opakovat po sobě, to už nestačí. Musíme nabízet hry, úkoly, nejrůznější hračky,“ vyjmenovává vedoucí olomouckého Speciálně pedagogického centra logopedického Renáta Vrbová.

Povyprávět jednoduchý příběh podle obrázků bývá pro děti ve školce nepředstavitelný problém. Na podzim s kolegy v Olomouckém kraji navštívil Renáta Vrbová dvě třetiny mateřských škol, kde nabízeli logopedickou depistáž. „Pracujeme s dětmi s narušenou komunikační schopností, které by potřebovaly logopedickou péči a tím předcházíme vzniku větších obtíží ve školním věku,“ vysvětluje.

autor: voj
Spustit audio