Banány a pšenice mohou nakrmit lidstvo. Pokroky ve výzkumu představují vědci z celého světa v Olomouci

„Teď se nacházíme v našem banánovém skleníku. Máme tady asi 70 až 80 různých genotypů, což je největší banánová sbírka ve střední Evropě,“ skleník plný banánovníků v květináčích mi v Ústavu experimentální botaniky otvírá bioinformatička Eva Hřibová.

Banány tu nevidím, důležité jsou pro vědce jiné části rostlin. „Pro nás jsou důležité listy, ze kterých izolujeme DNA, kterou dále analyzujeme. Jsme hodně známí taky v oblasti molekulární cytogenetiky, kdy mapujeme určité sekvence DNA na chromozomy a za tím účelem potřebujeme kořínky banánovníků,“ vysvětluje Hřibová.

Jaroslav Doležel získal světové uznání zase čtením genomu pšenice. Obě rostliny jsou pro lidstvo klíčové, každá v jiném koutu zeměkoule- „Pšenice se pěstuje na největší obdělávané ploše na světě, ale ve vlhkých tropech nehraje takovou roli ve výživě obyvatel jako banánovník,“ říká Doležel.

Rozvojovým zemím chybí na výzkum prostředky

Banánovník je podle Hřibové zatím jakousi popelkou. „Je to dáno tím, že ve vyspělých zemích vzniká dojem, že o banánovník se postarají ty nadnárodní koncerny, což nedělají. Ty rozvojové země nemají dostatek prostředků a výzkumnou kapacitu, aby ten výzkum dělali na takové úrovni,“ komentuje vědkyně.

Květ banánovníku|foto: Ústav experimentální botaniky AV ČR

Podle Jaroslava Doležela je olomoucké setkání obou skupin, ve vědecké hantýrce si říkají pšeničáři a banánovníkáři, mimořádné: „Doufáme, že to posune práce na obou plodinách dopředu.“

Olomoucké pracoviště je podle Doležela jediné na světě, které se zabývá genetickým výzkumem obou plodin. Proto vědí, že některé metody genetického šlechtění u pšenice můžou aplikovat i u banánovníku. Urychlí tím výzkum odolnějších odrůd. „Naším přispěním je to, že se Česká republika dost významně podílí na práci, která zajistí dostatek potravin,“ dodává.

Podle olomouckých vědců žije na zeměkouli zhruba 7 a půl miliardy lidí, v roce 2050 jich bude odhadem 10 až 11 miliard. Abychom se uživili, vědci spočítali, že musíme zvýšit produkci potravin o 60 procent. Jak problém vyřešit, i to je téma dnešního setkání špičkových rostlinných genetiků na Hané.