Bariéry staví ekologové v místech, kde obojživelníkům cestu za rozmnožováním kříží silnice

28. únor 2019 10:43

Rybník Čermák u Červeného Kostelce na Náchodsku mají obojživelníci jako své přirozené místo pro rozmnožování. Cestu k němu jim ale kříží hlavní silniční tah od Náchoda na Trutnov. A aby tisíce živočichů mohly pokračovat v reprodukci, nastupují každoročně ekologové. Ti po obou stranách silnice v úseku několika set metrů staví speciální zábrany. 

Auto plné dřevěných kůlů, rolí s fólií, ale také plastových kyblíků. To je vybavení, které si přivezli ekologové, kteří už několik let v lokalitě u červenokosteleckého rybníku Čermák staví bariéry pro obojživelníky.

Žabí dálnici aneb bezpečný přechod přes silnici pro obojživelníky testují u Vysokého Veselí

U Vysokého Veselí testují bezpečný přechod pro obojživelníky

Ochránci přírody každoročně na jaře na mnoha místech Králvéhradeckého kraje přenášejí přes silnice tisíce obojživelníků, aby neskončili pod koly aut. U Vysokého Veselí na Jičínsku teď ale zkouší úplně nový systém. 

„Stavba v podstatě spočívá v tom, že se natlučou do země dřevěné kolíky ve vzdálenosti zhruba metr a půl od sebe. Následně se na to přisponkuje plastová fólie," vysvětluje odborný ekologický pracovník Jan Švorc.

A doplňuje: „Potom se pod onu bariéru zahrabou odchytové nádoby asi 30 metrů od sebe. A zvířata, která se pohybují kolem bariéry, nemají jinou možnost, než spadnout do odchytových nádob."

Na jedné straně už jsou přidělávány pásy.
„Je to pás plastové fólie zhruba půl metru vysoký. Kolegyně jej momentálně přisponkovávají k dřevěným kolíkům. Vytvoří dole na zemi lem, který bude následně přisypán zeminou. Nahoře se také vytvoří jakýsi lem, který zabraňuje přelezení drobných živočichů, například čolků. A každý den se bariéra obsluhuje, náš pracovník chodí minimálně jednou denně vybírat odchytové nádoby a přenáší zvířata přes silnici na druhou stranu při jarním tahu ze zimoviště na rozmnožovací stanoviště. A potom při zpětném tahu, když zvířata nakladou vajíčka a vrací se zpátky do svých pobytových stanovišť."

Jaká zvířata jsou pro tuto lokalitu nejtypičtější?
„Na této lokalitě bylo námi přeneseno celkem šest druhů obojživelníků. Jedná se z 80 procent o ropuchu obecnou, dále jsou zde hnědí a zelení skokani a tři druhy čolků, velký, obecný a horský. A byla zde také dokonce zaznamenána blatnice skvrnitá."

K dopravní bezpečnosti žab a k naplnění jejich jarní touhy přispívají i ochránci na Jičínsku

Přírodovědkyně Petra Zíková při přenosu žab

Předjarní a jarní měsíce jsou pro obojživelníky obdobím touhy po rozmnožování. Aby jejich migrace za vodou předčasně neskončila pod koly aut, tomu napomáhají ochránci přírody. Jak, to napoví reportáž Vlaďky Wildové, která se s Petrou Zíkovou z Regionálního muzea v Jičíně sešla u zábran na hranici jičínského okresu.

V tomto místě se bariéry staví už od roku 2006 a ročně tady ekologové přenesou sedm až osm tisíc zvířat.

Přesto se podle jedné z pracovnic Kláry Tauschové občas setkávají i s ničením zábran: „Když je to na nějakém průchozím místě, chodí tam pejskaři nebo rybáři, tak se to stává. Ale opatřujeme to takovými nálepkami, aby to lidé neničili. A doufáme, že se budou chovat slušně."

Migrace zvířat začne, jakmile se zvýší noční teploty nad nulu a je dostatek vláhy. Vytyčené trasy proto ekologové sledují už od postavení bariér a bourat je budou zhruba v květnu a červnu.

autoři: Lucie Peterková , baj
Spustit audio

Související