Bedřichov vznikl poměrně pozdě nejprve jako osada zlatokopů, později železářů

18. listopad 2022

Bedřichov je obec rozkládající se v závěru údolí říčky Oskavy pod nejjižnějšími vrcholy Jeseníků, které zde přecházejí do podhůří v podobě jen o málo nižších vrcholů Hraběšické vrchoviny. Nejvyšší hory katastru obce dosahují výšky přes 950 metrů.

Právě v této horské oblasti objevili už dávní prospektoři bohatství železné rudy, ale v nánosech řeky Oskavy a Zlatého potoka také zlata. To se zde těžilo již v dobách keltských a místy jsou dodnes v údolí Zlatého potoka znatelné prehistorické stopy rýžování zlata v podobě přesypů a zejfů. Později těžba zlata upadala a do popředí se dostalo železářství. A tak se v údolí Oskavy objevuje hamr, který zpracovával rudu z okolních dolů. Už v 16. století se v listinách uvádějí tři hamry na horním toku Oskavy. Hamr využíval sílu řeky a bohatství dřeva horských lesů. Železo se zde tavilo z rudy v jednoduchých dýmačkách a později mechanicky zpracovávalo do kujné podoby.

Zdá se, že právě kolem hamrů se ustavuje základ pozdější osady. Někde se uvádí, že vznikla i jako podhradí hradu Rabštejn, ten byl však v době vzniku Bedřichova už prokazatelně pustý. K vlastnímu založení obce došlo v roce 1620. Název je odvozen od osobního jména majitele janovického panství Wolfganga Friedricha Hoffmanna z Grünbüchlu. Pod správou janovické vrchnosti obec zůstala až do konce patrimoniální správy.

Původní hostinec je dnes bohužel zavřený

Osada Dörfel (dnes Véska) stávala na pasekách, nad pravým břehem řeky. Stává se součástí Bedřichova a je jí dodnes. Vzniká kolem roku 1660. Kromě toho k obci patřila myslivna pod hradem Rabštejnem, která stojí dodnes a slouží jako penzion.

Pokusy o obnovení dolování zlata a stříbra skončily neúspěchem. Naposledy byla opuštěna štola naděje v roce 1773. Od roku 1788 byly už doly zcela pusté a ve stejné době se zde přestává těžit i železná ruda. V roce 1848 byl hamr přestavěn na pilu a další z hamrů pak na strojírnu, která zde pracovala až do II. světové války jako výrobna motorů vídeňské firmy Gerharda Adama. Mimochodem zde vznikl první rakouský letecký motor a vyráběly se zde chvíli i nákladní automobily. Po válce byla znárodněna. Existovala až do devadesátých let, pak byla uzavřena a na počátku nového tisíciletí byla zbořena. Zemědělství se v horské krajině příliš nedařilo, převládalo pastvinářství a pěstování lnu. A tak se zde brzy rozvíjel i textilní průmysl. Zdrojem obživy byla i práce v lesích a zpracování dřeva.

K obci patří i bývalá hájovna pod hradem Rabštejnem

Obec v úzkém sevřeném údolí často ničily povodně. V dějinách vesnice je jich zaznamenáno hned několik. Často vedly i obětem na životech. V roce 1790 zde žilo 509 obyvatel v 87 domech. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1880 kdy je zde uvedeno ve sčítacích operátech 98 domů a 807 obyvateli. Většina obyvatel mluvila německy. To vedlo po roce 1945 k úplné výměně místní populace. Dnes zde žije jen asi 110 trvale bydlících obyvatel.

Už v 18. století se zde vyučuje v soukromých domech. V roce 1822 byla ve vesnici vystavěna nová budova školy, která se později rozšířila až na trojtřídní. V nejstarších dobách byla obec přifařena do Horního Města. Cesta na mši musela být zejména v zimním období docela drsným zážitkem. Snad i proto se v roce 1869 podařilo dostavět poměrně monumentální kostel sv. Bedřicha, u nějž záhy vznikla samostatná farnost. Zajímavé je, že hřbitov byl v obci už od roku 1804.

Dům č .p. 7 s krásně zdobeným štítem

Po roce 1848 byla vesnice zařazena do okresu Rýmařov. Jeho součástí byla až do roku 1960, kdy byla připojena k sousední Oskavě a spolu s ní i k šumperskému okresu. Kromě kostela najdeme několik drobných památek. Například kapli při cestě do Vésky, která byla nedávno opravena. Pozoruhodně zachovalý je i dům č. p. 7 nad kostelem, postavený v roce 1809 a některé další stavby. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Rabštejna, která je nejvýše položenou hradní zříceninou na Moravě. Byť se z hradu toho dochovalo jen velmi málo. Zajímavé je však skalní bradlo na vrcholu Rabštejna. Obec má krásné okolí, kromě přírodních zajímavostí se zde dají nalézt například i stopy dávného dolování. Přes katastr obce vede mnoho značených turistických i cyklistických tras, které stojí za to prozkoumat.

Spustit audio