Beskydský hřeben Gruň nabízí krásné výhledy na blízké i vzdálené hory. A v noci úplně tmavou oblohu

19. březen 2023

V Moravských Beskydech se můžete vydat na hřeben jménem Gruň. Jeho název pochází z řeči horských pastevců z Rumunska, kteří se usadili v části Beskyd. Označoval odlesněný horský hřeben, přeměněný na rozsáhlé pastviny. A přesně tak vypadá beskydský Gruň dodnes. Kdysi býval hojně obydlený, dnes se po něm vydávají hlavně turisté, kteří tam najdou řadu zajímavostí. Například Švarnou Hanku.

Ty, jenž si přišel z doliny,
tož od hamerské dědiny,
buď zdráv, se potěš pohledem
na Gruň náš jediný.

Takto opěvoval krásy beskydského hřebene Gruň básník Petr Bezruč někdy kolem roku 1917. Rád se těmito místy procházel, objevoval krásy tak zvaných Zadních hor a v klidu poseděl na Švarné Hance. Nejstarší turistické chatě v Beskydech.

Gruň se táhne od Kotoščiny nedaleko Bílého Kříže až k vrcholu Příslop. Na hřebeni se mezi vrcholy Janikula a Kozlena rozkládá osada Gruň, která spadá pod Staré Hamry. Dnes téměř výhradně turistická oblast kdysi žila svým vlastním všedním životem. Lidé zde hospodařili, děti chodily do školy, na loukách se pásly krávy, kozy a ovce.

Až s výstavbou přehrady Šance v údolí začal v 70. letech minulého století odliv stálých obyvatel i z této horské osady. Bezručova škola byla zavřena a dnes je z ní penzion. Zbožnost dávných horalů dodnes připomíná dřevěný kostelík Panny Marie Pomocné z roku 1887.

Turista jdoucí po hřebeni Gruně se rozhodně nemusí bát o své pohodlí. Občerstvit se může na místech, které psaly minulost beskydské turistiky. Ať už je to hotel Charbulák, či chata Švarná Hanka. Právě na ní byla před deseti lety založena Beskydská oblast tmavé oblohy. A tak stojí za to se vydat na Gruň nejen přes den, ale také v noci. Třeba u příležitosti Noci vědců, kdy tady můžete na vlastní kůži zažít pravou beskydskou tmu a nahlédnout i do tajů vesmíru.

Spustit audio