Blatec se původně jmenoval Velké Tážaly, bláto na cestách zde však bylo až do 20. století

Jenže aby to nebylo tak jednoduché, v nejstarších dobách nesla obec pravděpodobně jméno Tážaly, později Velké Tážaly. Na tom se poměrně jednotně shodují i badatelé v oblasti regionální historie, kteří poukazují na zmínku o vesnici v listině biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, podle níž patřilo olomouckému kostelu jedno popluží v obci Tasaly. Tento název se pak používal ve tvaru Velké Tážaly až do roku 1550.

Tehdy však z historických pramenů mizí a naopak se objevuje dnešní jméno Blatec. Jedna z hypotéz říká, že Velké Tážaly a Blatec byly dvě části téže obce a poté, co převážilo osídlení Blatce nad Velkými Tážaly, přestal se jejich název používat. Nedaleká obec současného jména Tážaly bývala nazývána Tážalky.

Obecní dům je chloubou obce už od roku 1894|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Krajina kolem Blatce byla osídlena už v kolem 3000 let před naším letopočtem. Další archeologické nálezy pak potvrzují pohyb lidí v obci a okolí v době bronzové i v dalších etapách osídlení zdejšího kraje. O první písemné zmínce už byla řeč. Kromě části přináležející kostelu však o vlastnictví zdejšího zboží mnoho nevíme.

Odborníci se domnívají, že Blatec patřil minimálně od 13. století k městským statkům Olomouce a tato skutečnost trvala až do konce patrimoniálního zřízení. Původní obec se rozkládala jen kolem obdélníkové návsi. Z ní byly dva východy, na východ a na západ, ve směru vedení současné silnice. To umožňovalo zajistit obranu obce před případnými nájezdníky. Tehdejší dispozice vesnice je dodnes znatelná na leteckých snímcích.

Kaple sv. Markéty pochází z přelomu 18. a 19. století|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Bránou do obce je železniční viadukt

Teprve v 18. a 19. století se začalo budovat i mimo tento uzavřený prostor. Z roku 1767 pochází první zmínka o blatecké hospodě, která sídlila v lokalitě Na Kocandě u silnice z Olomouce k Tovačovu. Kolem hostince později vznikla menší osada. Další samotou patřící k Blatci je pak Blatecký mlýn. Ten leží už za řekou Moravou na náhonu Morávka, který začíná nad Kožušanským jezem. Podle historických pramenů byl mlýn vybudován v roce 1773. Souhlas s jeho stavbou tehdy dala vrchnost reprezentovaná olomouckou městskou radou mlynářskému mistru Rodekerovi. V provozu byl až do poloviny 20. století.

Obec byla vždy přifařena do Charvát. Kaple sv. Markéty na návsi je poprvé zmíněna už v roce 1804, je však zřejmě ještě starší. Už na konci 80. let 18. století se v Blatci vyučovalo, vlastní školu si však obyvatelé postavili až v roce 1874. Do té doby se učilo v místních chalupách a starší děti chodily do Charvát.

Malá Kalvárie na severní straně návsi|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Dominantou obce je dodnes Obecní dům. Tato na poměry tehdy malé vesnice monumentální budova byla postavena v letech 1886 – 1887. Postupně byl ještě dostavován a svou velikostí a výstavností se stal předmětem obdivu obyvatel mnoha větších vesnic z okolí. Stal se nejen místem pořádání slavností a bálů, ale také důstojným stánkem pro zdejší ochotnickou divadelní jednotu. Nápis Národ sobě nad jevištěm dokazoval, že své vzory hledali místní divadelníci v pražském Národním divadle.

Od roku 1870 jezdil přes obec vlak, své zastávky se však v Blatci dočkali až v roce 1885. Důstojné silniční napojení však bylo v té době stále ještě pouze toužebným přáním místních obyvatel. Věrny jménu vesnice byly cesty do Blatce blátivé a v létě prašné. Až v roce 1894 byla vybudována silnice do Charvát a další cesty byly budovány až v prvních letech 20. století. V roce 1938 prošla rekonstrukcí státní silnice z Olomouce do Tovačova a tehdy byl postaven také most u Kocandy, který se stal spolu s železničním viaduktem bránou do obce.