Bobři prý brzy osídlí celé Česko. ‘Bobří rychlá rota‘ učí lidi s nimi vycházet

V Litovelském Pomoraví na Olomoucku se v 90. letech usídlilo nejdřív šest polských bobrů. O rok později dalších čtrnáct. Jejich populaci už přes 20 let sleduje uznávaný odborník-bobrolog Vlastimil Kostkan.

Podle něj bobři nejpozději do deseti let osídlí celou republiku. Za pár let by známé bobří šplouchnutí ocasem mohli slýchávat i lidé v Praze.

„Těžko uvidíme bobry někde na pražských náplavkách, to jsou vlastně kamenné břehy, kde nemají žádnou potravu. Ale v těch okrajových částech Prahy, třeba v Troji anebo na Střeleckém ostrově, se může stát, že se tam bobr zabydlí,“ říká expert a dodává:

„Už se to stalo v minulém století, kdy bobři z jižních Čech také doplavali k Praze a žili na Střeleckém ostrově.“

Odpor k bobrům pramení z jejich stavitelských dovedností. Kvůli poškozené hrázi odchytávají chráněného bobra v Březolupech; pifku na něj mají i farmáři, silničáři a rybáři na Jihlavsku. Ochránci přírody ale upozorňují, že konflikty s bobrem si člověk způsobuje sám - zničil jeho přirozené prostředí a osídluje zátopové oblasti.

Odborníci se proto inspirovali v Bavorsku a vytvořili tým 12 poradců s nadsázkou nazvaný bobří rychlá rota. Jak vysvětluje Antonín Tůma z Povodí Moravy, operativně vyrážejí na místa, otupují hrany konfliktů a hasí pomyslné požáry. Mají k tomu i pravomoci.

Karviná - strom ohlodaný bobrem|foto: Andrea Čánová

„Řeší otázky udělování výjimek, jak zasáhnout do života tohoto živočicha, aby se odstranilo povodňové nebezpečí plynoucí z toho, že si bobři udělají nory v hrázích.“

Bobry doprovází řada mýtů, například že se přemnožují. O tom ale nemůže být řeč. Jde o přísně teritoriálního hlodavce a rodinky bobrů se na toku samy regulují.

Bobra jsme v Česku vyhubili už dvakrát, poprvé v polovině 18. století. Život jej stálo maso, kvalitní kožich, rozvoj rybníkářství a především v lékařství a v kosmetice ceněné produkty jeho žláz.