Bohdalov dal jméno přírodnímu parku. Dnes slouží hlavně k rekreaci

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bohdalov je položený v údolí Bohdalovského potoka zařezaném do Zábřežské vrchoviny
0:00
/
0:00

Malou osadu Bohdalov dnes ponejvíce známe z názvu rozsáhlého přírodního parku Bohdalov Hartínkov, který se rozkládá na současném moravskočeském pomezí mezi silnicí z Mohelnice do Moravské Třebové, tokem potoka Špraňku, Nectavským údolím a okrajem nivy řeky Jevíčky.

Bohdalov najdeme při severní hranici tohoto chráněného území v údolí Bohdalovského potoka, hluboce zařezaném do kopců Zábřežské vrchoviny. Poloha obce daleko v lesích znamenala jisté bezpečí, na druhou stranu byla také příčinou, že se Bohdalov nikdy nestal významnějším centrem osídlení zdejšího kraje.

Staré statky zde byly postaveny na počátku 19. století

Dnes je Bohdalov přístupný po úzké silničce z Pěčíkova v údolí říčky Třebůvky. Kdysi odsud vedly cesty i do Studené Loučky a do Žipotína, kudy se místní dostávali k hlavní silnici. I když obec má charakter horské osady, ve skutečnosti dosahuje průměrná nadmořská výška zastavěné části obce jen kolem 410 metrů. Přesto je toto místo vyhledáváno k rekreaci a odpočinku už po mnoho let.

Někdejší škola, jejíž kořeny v obci sahají až do počátků 19. století

Bohdalov doslal své jméno patrně podle svého zakladatele, který se podle jazykovědců měl jmenovat Bohoblud. Německé pojmenování obce Bodelsdorf vychází z původního českého jména.

Historie obce souvisí s kolonizací zdejší krajiny na přelomu 13. a 14. století. V té době vzniká nedaleko od obce hradiště s názvem Trnávka nebo Cimburk (používaly se oba názvy). Majitelé hradu a městečka pod ním snad patřili k zakladatelům obce.

První zmínka o vesnici pochází z roku 1365, v listině, kterou prodal Jindřich z Lipé hrad Cimburk s městečkem Trnávkou, městem Jevíčkem a několika dalšími vesnicemi markraběti Janu Jindřichovi. V dokumentu jsou uváděny také osady Větší a Menší Bohdalov. To by znamenalo, že Bohdalovy v té době existovaly dokonce dva. V roce 1398 se Velký a Malý Bohdalůvek stává součástí moravskotřebovského zboží, které markrabě Jošt věnoval Heraltovi z Kunštátu. Roku 1490 Jiří Hrabiše Kostka z Postupic obě osady a celé moravskotřebovské zboží přenechává Janu Heraltovi z Kunštátu a Plumlova, který panství ještě téhož roku zapsal Ladislavu z Boskovic.

Prastará třešeň v aleji u cesty nad obcí

Už na konci 15. století obě vesnice splynuly v jednu a ves Bohdalov se nadále uvádí jako nedílná součást třebovského panství. Spolu s ním prošla konfiskací Ladislavu Velenovi ze Žerotína a následně se stala součástí rozsáhlých držav Lichtenštejnů. Pod jejich vládou se pak vesnice dočkala konce vrchnostenské správy a zařazení do moravskotřebovského soudního a politického okresu. Od roku 1961 je pak vesnice součástí okresu Svitavy. V roce 1976 byla navíc připojena k Městečku Trnávka.

Na rozdíl od mnoha okolních obcí byl Bohdalov vždy víceméně českou obcí. Odbor Národní jednoty zde byl založen už v roce 1885.

Kříž u zvonice

Obec byla závislá na zemědělství, zejména pastvinářství a práci místních obyvatel v lese. Byl zde obchod se smíšeným zbožím, s pivem, kořalkou a sodovkou, prodejna tabáku a dva hostince. Působil zde však i kolář, kovář, krejčí, švec, podkovář a sedlář. Bohdalov byl do roku 1786 součástí farnosti v Městečku Trnávka. V té době byl převeden pod správu farnosti ve Studené Loučce. I přesto zde lidé usilovali o stavbu vlastního filiálního kostela. K té nakonec nedošlo a v obci kromě několika křížů najdeme pouze zvonici s kapličkou.

Hasičská zbrojnice je opravdovou ozdobou obce

Naopak škola je zde zmiňována již ve třicátých letech 19. století. Budova školy dodnes stojí. Škola zde byla jednotřídní a v roce 1904 do ní chodilo 62 žáků. V roce  1921 v obci žilo 354 obyvatel, z toho 31 se hlásilo k německé národnosti, v roce 1930 bylo z 336 obyvatel a Němců jen pět. Dnes zde žije kolem sedmdesátky trvale bydlících osob. Kromě zvonice v obci najdeme překrásnou hasičskou zbrojnici postavenou zčásti ze dřeva.  Mezi místními domy najdeme jak poloroubenky, tak i hřebečské statky – čtyřkanty, postavené už na přelomu 18. a 19. století. Devizou okolí je také krásná krajina s mnoha lukami a lesy.