Boží Hora nad Žulovou prý byla poutním místem už ve 12. století
Jako maják zasvítí odlesk slunce z věže kostelíka na Boží Hoře nad Žulovou na Jesenicku. Ostrovní hora vysoká 525 metrů, která je mimochodem nalezištěm mnoha vzácných minerálů, je skutečnou dominantou a kostel na jejím temeni, to jen podtrhuje. Přitom tradice poutí zde prý je ještě mnohem starší.
Už prý ve 12. století se na vrcholu Boží hory objevila na kůlu upevněná podobizna Panny Marie Bolestné. Tajemná síla obrázku spojená s dalekým výhledem do kraje lákala na vrchol stále více poutníků, a tak když byl tento obraz jednou větrem utržen, postavili obyvatelé Žulové na místě, kam vítr obraz zanesl, malou kapličku kam mariánský obraz umístili.
Kaple byla několikrát obnovována a opět chátrala, až v roce 1712 se prý představitelé obcí z okolí dohodli, že postaví důstojnější svatostánek. Místní duchovní Bedřich Schubert ze Skorošic vymohl nutné povolení k vybudování kostelíka. Ten byl postaven ze dřeva a dokončen o rok později. Byl prý obklopen krytou přístavbou, která pojala mnohem víc lidí než kostelík sám, v níž které bylo v později postaveno mnoho zpovědnic. Měl i zvony pořízené také z darů věřících.
Dne 16. května 1713 byl mariánský kostelík slavnostně vysvěcen. Poutní tradice přetrvala až do josefínských reforem, ale v roce 1784 byla stavba uzavřena a dokonce prý měla být zbořena. Naštěstí však k tomu nedošlo, ale poutě zde konané byly neoficiální. Obraz Panny Marie byl přenesen do kostela ve Skorošicích a zde měl zůstat již navěky. Dary věnované obrazu byly použity na stavbu kostela v Žulové. Bohužel 25. listopadu 1833 shořel starý farní kostel ve Skorošicích a s ním také starý obraz Matky Boží a zdálo se, že je po poutích.
Jenže kostelík na Boží hoře přetrval, i když byl několikrát vykraden a zpustošen. Stavba byla zchátralá, a tak začali lidé v roce 1866 přemýšlet o stavbě nového chrámu. Stavbu však překazila prusko-rakouská válka. Až po jejím skončení požádali představení Žulové biskupa Heinricha Förstera (mimochodem prý velkého milovníka tohoto místa), o pomoc při obnově poutního místa.
Biskup souhlasil a nechal hned u stavitele Schmidta z Vídně nakreslit plány nové, nyní již kamenné novogotické stavby. Obec vybudovala novou cestu ke kostelu a 15. července 1878 byl posvěcen základní kámen nové stavby. 30. května 1880 byla tedy stavba vysvěcena. V roce 1893 byla dokončena i křížová cesta na vrchol a místo se opět stalo centrem duchovního života ve Slezsku.
Z vrcholu je krásný výhled na Žulovou, Černou vodu s rybníky, panorama Rychlebských hor i na vzdálená jezera v Polsku. Výhled přilákal na toto místo kardinála Koppa, navštívila jej také královna Karola ze Saska či romantický básník Josef von Eichendorf, který považoval výhled odsud za nejkrásnější na světě. Však zde již na počátku 20. století byl k dispozici i dalekohled.
Od roku 1905 zde byla turistům a poutníkům k dispozici i turistická Jiřího chata. Bohužel po druhé světové válce kostel zpustl a chata byla stržena. Dnes je alespoň kostelík po opravě a opět sem docházejí poutníci. A navštívit se vyplatí i okolí. Je to kraj žulových lomů, tajemných legend, nádherné přírody i nečekaných památek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
