Božídarské rašeliniště patří k největším u nás. Nejzajímavější částí vás provede naučná stezka
Na rozsáhlé náhorní plošině Krušných hor, mezi městem Boží Dar a již zaniklou obcí Ryžovna se nachází významná lokalita Božídarské rašeliniště. Ta byla v roce 1965 vyhlášena národní přírodní rezervací. Chráněné území se postupně zvětšovalo a dnes zabírá plochu 1160 hektarů. Unikátní zamokřené území poskytuje ideální podmínky pro život chráněných druhů rostlin a živočichů.
O tom, že je tato lokalita výjimečná se vědělo už ve středověku. Díky bohatým ložiskům cínové rudy, která se těžila rýžováním, se zde v 16. století rozrůstala těžební činnost a do regionu přicházelo více lidí. Pozůstatky těžby jsou v krajině patrné dodnes.
V 18. století se tu ve velkém začala těžit také rašelina. K její těžbě se využívala manuální metoda, která byla velmi šetrná k přírodě – tak zvané borkování. Speciální motyčkou ve tvaru písmene L se vyřezávaly cihličky - borky, které se následně dlouho sušily. V suchém stavu pak sloužily k topení.
Rašeliništěm prochází oblíbená naučná stezka. Okružní trasa vede po povalovém chodníku, má 12 zastávek a je dlouhá 3,2 kilometru. Můžete na ní spatřit celou řadu významných a chráněných rostlin. Patří k nim bříza zakrslá, která je jednou z největších zajímavostí rezervace. Ta tu přežila od poslední doby ledové jen díky specifickým podmínkám. Z dalších druhů jsou to pak třeba suchopýry a vlhkomilné trávy jako ostřice nebo smilka tuhá, vřes obecný, borovice kleč nebo vlochyně.
Vyskytují se tu také chráněné druhy živočichů jako střevlík menetriesův, zmije obecná, skokan hnědý, ropucha obecná, otakárek fenyklový a můžete tu zahlédnout i jelena evropského, který je díky speciálnímu tvaru paroží označován jako krušnohorský. Zaslechnout lze také zajímavý ptačí druh bekasinu otavní.
Božídarské rašeliniště můžete navštívit po celý rok. Od jara do podzimu po povalovém chodníku, v zimě pak po vyznačené trase na běžkách.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
